Ursula von der Leyenová
Shutterstock.com
Drápy Bruselu
Von der Leyenová chce dostat Putina pod tlak. Unie by mohla financovat obranu Ukrajiny z ruského zmrazeného majetku
Evropská unie by měla nalézt nové cesty, jak financovat obranu Ukrajiny proti ruské agresi. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu ve Štrasburku uvedla, že by se měly využít hotovostní zůstatky spojené s ruskými aktivy zmrazenými v Evropě.
čtk, vlb
,
„Toto je ruská válka. A je to Rusko, kdo by měl platit,“ zdůraznila šéfka EK za potlesku europoslanců. Podle ní by díky těmto zůstatkům mohla EU Ukrajině poskytnout reparační půjčku. Samotná aktiva by zůstala nedotčena, riziko by ale nesly členské státy společně. Von der Leyenová žádné konkrétní částky neuvedla.
Peníze by Kyjevu pomohly okamžitě. Půjčku by Ukrajina splácela až poté, co Rusko zaplatí poválečné reparace. Jak upozornil server Politico, návrh už v minulosti vyvolal pochybnosti kvůli právním i finančním rizikům. Kriticky se k němu staví i Belgie, na jejímž území je největší část zmrazených ruských prostředků.
Ve svém projevu von der Leyenová popsala příběh ukrajinského chlapce Saši, který byl těžce zraněn při ostřelování Mariupolu a následně unesen na okupovaná území. Díky odhodlání své babičky se vrátil zpět na Ukrajinu. Oba byli přítomni přímo v jednacím sále a vysloužili si potlesk vestoje.
V této souvislosti šéfka EK oznámila, že EU uspořádá mezinárodní summit koalice, která se zasazuje o návrat všech ukrajinských dětí odvlečených do Ruska. „Každé unesené dítě se musí vrátit domů,“ prohlásila.
Von der Leyenová zdůraznila, že válka musí skončit „spravedlivým a trvalým mírem pro Ukrajinu“. Ocenila evropské lídry, kteří v srpnu podpořili prezidenta Volodymyra Zelenského při návštěvě Washingtonu. Zároveň vyzvala k většímu tlaku na Rusko, aby usedlo k jednacímu stolu.
„Potřebujeme více sankcí,“ uvedla. Podle ní komise pracuje na devatenáctém sankčním balíčku, který by mohl být zveřejněn už v nejbližších dnech. Unie podle ní poprvé postupuje v těsné koordinaci se Spojenými státy.
Opatření se mají zaměřit především na rychlejší ukončení závislosti na ruských fosilních palivech a na tzv. stínovou flotilu tankerů, které Moskva využívá k obcházení dosavadních omezení při vývozu ropy.
