Merz chce posílit vojenskou odolnost Ukrajiny na několik let dopředu
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Merz vs. Macron
Německo mění kurz: chce použít zmrazená ruská aktiva na zbraně pro Ukrajinu
Zatímco Berlín mění dosavadní zdrženlivý postoj, Francie varuje, že by šlo o porušení mezinárodního práva. Moskva už avizovala, že použití jejích prostředků „nezůstane bez odpovědi“.
editor
Německo se odhodlalo k zásadnímu obratu ve své politice vůči válce na Ukrajině. Kancléř Friedrich Merz ve sloupku pro Financial Times vyzval EU, aby vytvořila právní rámec pro využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 194 miliard eur.
Ty jsou uloženy u belgického depozitáře Euroclear. Peníze by podle něj měly být použity výhradně na vojenské účely a Kyjev by je dostal formou bezúročného úvěru, který by byl splacen až v okamžiku, kdy Rusko zaplatí reparace za válečné škody, popisuje plán web Oilprice.com.
Merz argumentuje, že je nezbytné posílit vojenskou odolnost Ukrajiny na několik let dopředu a zároveň dát Kremlu jasně najevo, že Západ má dostatek vytrvalosti.
Platby by Ukrajina dostávala postupně a společně s členskými státy EU by rozhodovala, jaký materiál pořídí. Německý plán má také ambici podpořit evropský obranný průmysl, který by byl hlavním dodavatelem zbraní a vybavení.
Dosud patřilo Německo k váhavým partnerům v debatě o ruských aktivech. O to větší váhu má, že se k myšlence nyní přihlásila největší evropská ekonomika. Tento posun může dát nový impuls zastáncům tvrdší linie, kteří dlouhodobě požadují, aby Moskva platila za následky své agrese.
Velkou překážkou ale zůstává Francie. Prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro CBS News zopakoval, že konfiskace ruských státních prostředků by byla porušením mezinárodního práva a podkopala důvěryhodnost Západu.
„Nemůžete zabavit aktiva centrální banky, ani v této situaci,“ uvedl. Podle něj je klíčové, aby evropské země dodržovaly pravidla, jimiž se samy řídí.
Obavy sdílejí i další spojenci v G7. Zvažují proto alternativy, jak z aktiv generovat příjem bez jejich přímého zabavení. Diskutuje se o využití úroků nebo o konstrukcích, které by právně obešly přímou konfiskaci. Merz však tvrdí, že „to nás nesmí brzdit“ a vyzývá k právní „kreativitě“.
Podle jeho návrhu by prostředky byly převedeny na Ukrajinu a nahrazeny dluhopisy krytými EU. Tento mechanismus by měl zabránit obvinění z nezákonné konfiskace, protože ruské peníze by formálně zůstaly zajištěny. Diplomaté tento nápad označují za „právně vynalézavý“, ale jeho proveditelnost bude ještě dlouho předmětem sporů.
Kreml opakovaně varoval, že jakékoli použití ruských aktiv „nezůstane bez odpovědi“. Západní diplomaté se obávají nejen přímých odvetných kroků, ale i dlouhodobé eroze důvěry ve finanční instituce, zejména mimo Evropu a USA. Pro mnoho zemí globálního Jihu by šlo o signál, že jejich vlastní rezervy uložené v západních bankách nemusejí být nedotknutelné.
Přesto Merz tvrdí, že cena za nečinnost by byla vyšší. Podle něj musí Evropa dokázat, že dokáže nést náklady války déle než Rusko.„Jde o demonstraci odhodlání,“ napsal. Jeho plán má nyní potenciál proměnit evropskou debatu o financování Ukrajiny i o budoucnosti zmrazených aktiv, která zůstávají symbolem širšího střetu mezi právními normami a geopolitickou realitou.