Nástupci současné generace ruských lídrů se mají stát vojáci z ukrajinské kampaně
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Dědictví moci
Putin nařídil, jak má vypadat jeho nástupce: veterán války na Ukrajině, který „riskoval život pro vlast“
Kreml dává najevo, že budoucí ruské elity mají vzejít z válečných veteránů. Bojová zkušenost tak má být hlavním kritériem pro výběr politických lídrů.
editor
Ruský prezident Vladimir Putin na setkání se zákonodárci oznámil, že budoucí politické vedení Ruska mají tvořit veteráni války na Ukrajině.
Podle něj je nutné „hledat a podporovat lidi, kteří beze strachu sloužili vlasti a byli ochotni obětovat své životy,“ píše americký zpravodajský web Newsweek.
Tito lidé by se podle prezidenta měli stát nástupci současné generace lídrů a postupně přebírat mocenské pozice.
Nový důraz na válečné veterány ukazuje, že Kreml chce z válečné zkušenosti učinit klíčový filtr pro výběr politických kádrů.
Znamená to další zakotvení tvrdé nacionalistické linie, která má pokračovat i po Putinovi a udržet konfrontační kurz se Západem.
Od začátku invaze v únoru 2022 Moskva mobilizovala statisíce lidí. Na frontu byli posíláni i vězni, kteří si mohli odpykat tresty tím, že půjdou bojovat.
Odhady z nezávislých zdrojů, například BBC a serveru Mediazona, hovoří o více než 130 tisících padlých ruských vojáků. Celkově se podle expertů války zúčastnilo již přes 1,5 milionu občanů.
Ti, kteří přežijí, se vracejí domů často traumatizovaní a mnozí se stávají zdrojem sociálních problémů, včetně nárůstu kriminality.
Britský analytik Mark Galeotti upozornil pro agenturu Reuters, že s pokračující demobilizací bude Rusko čelit obrovské vlně navrátilců zatížených psychickými následky bojů. Stát tak vedle propagandistického využití veteránů musí řešit i jejich začlenění do společnosti.
Geopoliticky se konflikt nikam neposouvá. Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa sice tlačí na mírovou dohodu, ale rozdíly zůstávají nepřekonatelné.
Rusko ovládá přibližně pětinu ukrajinského území a odmítá jakousi „mezinabídku“ příměří, chce rovnou finální dohodu. Hlavní spory se týkají územních ústupků a budoucí bezpečnostní architektury Ukrajiny.
Kreml tvrdí, že invaze měla zabránit vstupu sousední země do NATO a ochránit ruskou menšinu na Ukrajině. Kyjev ale označuje válku za imperiální agresi a pokus o likvidaci své státnosti. Perspektiva ukončení bojů je proto i více než tři roky od začátku invaze velmi vzdálená.
