I ruský prezident Vladimir Putin přiznává, že inflace může být zničující
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Inflace drtí Rusy: palivo zdražilo o třetinu, Kreml sází vše na válku
Ruská ekonomika se pod tíhou války a sankcí začíná drolit. Inflace se blíží deseti procentům, ceny paliv rostou raketově a centrální banka musí zvyšovat sazby. Zatímco Kreml pumpuje miliardy do zbrojení, běžní Rusové platí vyšší účty a jejich životní úroveň klesá.
editor
Sajíd, moskevský taxikář původem z Tádžikistánu, říká, že jeho práce nikdy úplně nevynášela. Ale aspoň pokryla nájem, benzín a jídlo. Dnes mu ovšem příjmy a výdaje přestávají vycházet – litr benzínu zdražil během několika týdnů z 45 na 60 rublů, tedy o víc než 30 procent. Jeho čistý denní příjem klesl na tři čtvrtiny toho, co vydělával dřív.
„Zaplatím benzín i nájem, a nic nezbývá,“ shrnuje pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Jeho vyjádření cituje ekonomický web Oilprice.com.
Podobné stížnosti přicházejí z dalších regionů. Ruská média varují před „plnohodnotnou palivovou krizí“, která se projevuje nedostatkem pohonných hmot i růstem cen. Důvod je zřejmý: systematická kampaň ukrajinských dronů, která vyřadila z provozu až 17 procent ruských rafinerií.
Ekonomové upozorňují, že nejde o jediný problém. Vysoké vojenské výdaje, tvořící 41 procent letošního ruského rozpočtu, vyvolaly výrazné nerovnováhy.
Stát sice vyplácí vysoké mzdy a benefity, aby udržel plné stavy na frontě, ale tím zároveň rozhoupal trh práce a zvýšil inflaci téměř na 10 procent. Centrální banka reaguje zvyšováním úrokových sazeb, což zdražuje úvěry i hypotéky, všímá si Oilprice.com.
Statistiky ukazují, že ruské hospodářství začíná brzdit. Hrubý domácí produkt se v prvním čtvrtletí roku 2025 snížil o 0,6 procenta oproti předchozím třem měsícům – poprvé od roku 2022. Tehdy propad způsobily sankce a odchod západních firem po začátku invaze. Dnes jde o důsledek vnitřního přehřátí válečné ekonomiky.
Varovné signály zaznívají i z oficiálních míst. Ministr financí Anton Siluanov snížil odhad růstu na 1,5 procenta, ministr hospodářství Maksim Rešetnikov mluví o „rychlejším ochlazování ekonomiky, než se čekalo“. Šéf státní banky Sberbank German Gref rovnou varuje před stagnací. Putin se snaží obavy mírnit, ale i on přiznává, že inflace může být zničující.
Někteří analytici mluví o scénáři „zbraně místo másla“. Podle nich povede politika Kremlu nejprve k nulovému růstu a následně k recesi.
Pokud se navíc zvýší nezaměstnanost, může to paradoxně posílit armádu – chudší Rusové raději podepíšou kontrakt s ministerstvem obrany, které stále nabízí vysoké platy a benefity.
Pro státní rozpočet to znamená další tlak. Deficit se letos odhaduje na pět bilionů rublů (zhruba 62 miliard dolarů) a vláda podle zákulisních informací připravuje zvýšení daní. Nejčastěji se mluví o navýšení DPH, které by zasáhlo celé hospodářství i spotřebitele.
„Je to nejdrsnější daň, protože se promítne do všech výrobků a služeb,“ upozorňuje ekonom Vladislav Žukovskij. Podle něj by ceny mohly vyskočit o dalších 10 až 15 procent, což by ještě více snížilo kupní sílu obyvatelstva.
Petersonův institut pro mezinárodní ekonomiku shrnul situaci jasně: schopnost Ruska udržet válečnou ekonomiku závisí na cenách ropy a efektivitě sankcí.
Pokud budou výpadky rafinerií pokračovat, a zároveň klesnou příjmy z exportu, Kreml bude muset hledat kompromisy – buď v ekonomice, nebo v samotném vedení své agresivní války.
