Pokud bude bombardování pokračovat, bude muset Kyjev do března 2026 nakoupit asi 4,4 miliardy metrů krychlových plynu – zhruba pětinu roční spotřeby země
Shutterstock.com
Zima je za rohem
Ruské útoky odřízly Ukrajinu od plynu. Kyjev ho bude muset dovážet za desítky miliard
Ukrajina čelí největší energetické krizi od začátku války. Po sérii útoků na těžební oblasti ztratila více než polovinu domácí produkce plynu a varuje, že bez zahraniční pomoci nebude schopna přežít zimu.
red
Ruské údery z posledních dní těžce zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle agentury Bloomberg přišla napadená země o více než polovinu své domácí produkce zemního plynu, což ji nutí k nouzovým nákupům v zahraničí.
Náklady se odhadují na 1,9 miliardy eur (přes 46 miliard korun). Kyjev začátkem týdne informoval své spojence, že útoky ze 3. října zaměřené na Charkovskou a Poltavskou oblast zničily přibližně 60 procent produkce.
Podle zdrojů Bloombergu jde o jednu z nejhorších ran, jakou ukrajinská energetika od začátku války utrpěla.
Před ruskou invazí si Ukrajina dokázala vystačit s vlastními zásobami. Teď ale musí čelit stále častějším útokům raket a dronů na těžební i zpracovatelské závody.
Pokud bude bombardování pokračovat, bude muset Kyjev do března 2026 nakoupit asi 4,4 miliardy metrů krychlových plynu – zhruba pětinu roční spotřeby země.
Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko dělá vše pro to, aby Ukrajině znemožnilo těžit vlastní plyn. „Musíme zajistit, aby lidé měli teplo, i kdybychom museli plyn dovážet,“ řekl.
Současně vyzval spojence k dodávkám systémů protivzdušné obrany a finanční pomoci na opravy zničené infrastruktury.
Energetika na kolenou
Plyn je klíčovým zdrojem pro vytápění domácností, které jsou v zimních měsících téměř výhradně závislé na tomto palivu.
Rusko tradičně útočí na energetické objekty v chladném období, aby podlomilo morálku obyvatelstva.
Ukrajina už letos dovezla 4,6 miliardy metrů krychlových plynu, většinu po skončení minulé topné sezony.
Původní plán počítal s dovozem 5,8 miliardy kubíků, ale podle Kyjeva se kvůli útokům bude muset objem zvýšit.
Zvýšené nákupy plynu by mohly ovlivnit i evropský trh. Analytici varují, že dodatečné objemy směřující na Ukrajinu mohou znásobit tlak na ceny a prohloubit zranitelnost EU v případě studené zimy.
Zásoby plynu v Evropě jsou podle Bloombergu stále nižší, než je dlouhodobý průměr. Ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková uvedla, že rozsah dovozu bude záviset na rychlosti oprav a dalších útocích.
Národní energetická společnost Naftohaz se k situaci nevyjádřila, její šéf Serhij Koreckyj však na síti LinkedIn napsal, že jednal se zástupci G7, Mezinárodního měnového fondu i dalších partnerů. Podle něj „partneři plně chápou složitost situace“.
Zima, která prověří Evropu
Kyjev odhaduje, že přímé škody v energetice od začátku invaze přesáhly 20 miliard dolarů (přes 429 miliard korun), z toho 1,35 miliardy v plynovém sektoru.
Jen opravy z posledních útoků si podle odhadů vyžádají dalších 758 milionů eur. Evropa se obává, že rozsah zkázy na Ukrajině může vyvolat dominový efekt i na jejím energetickém trhu.
Zatímco dříve mohla Ukrajina část plynu vyvážet nebo skladovat pro západní partnery, nyní se stává čistým dovozcem.
Zelenskyj zdůraznil, že se jeho země bude snažit spoléhat na domácí těžbu, ale je připravena na dovoz, „pokud dojde k silnému útoku na veškerou infrastrukturu“.
Ztráty na produkci navíc přicházejí v době, kdy Ukrajina sama podniká útoky na ruské rafinerie s cílem omezit příjmy Moskvy z vývozu energií. Rusko odpovídá ještě tvrdšími údery, především na zásobníky a kompresní stanice.
Rodí se letecké eso moderní éry. Nizozemci se po sestřelu ruského dronu pochlubili „ozdobenou“ F-35
Evropská banka pro obnovu a rozvoj i Evropská investiční banka zvažují dodatečnou finanční pomoc.
Už dříve poskytly Kyjevu úvěry v celkové hodnotě 800 milionů eur určené právě na nouzové nákupy a opravy energetických systémů.
Zatímco zima se blíží, je stále zřejmější, že energetická válka mezi Ruskem a Ukrajinou vstupuje do nové, nebezpečnější fáze.
S využitím ČTK
