Vizualizace první jaderné elektrárny v Polsku
Źródło: Polskie Elektrownie Jądrowe/ materiały prasowe
Atomová šachová partie: Brusel říká Varšavě „ano“, Polsko staví první jadernou elektrárnu
Polsko se vydalo na nejambicióznější energetickou cestu od pádu železné opony. Evropská komise schválila klíčový balík státní podpory pro výstavbu první jaderné elektrárny v zemi. Ta má stát téměř 192 miliard zlotých a stát se páteří zelené transformace polské energetiky.
šéfredaktor
„Stavba může začít už v prosinci,“ oznámil premiér Donald Tusk. „Jak asi tušíte, šlo o naprosto zásadní podmínku – a vůbec nebyla snadná.“ Brusel tak dal zelenou projektu, jehož schválení nebylo v evropském kontextu samozřejmostí.
Reaktor u Baltu
Elektrárna vyroste u obce Choczewo poblíž Baltského moře. Postaví ji americké firmy Westinghouse a Bechtel, a to s využitím technologie AP1000. Každý ze tří reaktorů bude mít výkon 1250 MWe. Výstavba začne betonováním v roce 2028, první elektřina poteče do sítě v roce 2036, třetí blok přibude v roce 2038.
Stát přispěje zhruba 14 miliardami eur – tedy asi třetinou rozpočtu. Ještě letos poputuje 4,6 miliardy zlotých developerské společnosti Polskie Elektrownie Jądrowe (PEJ). Ta má podle únorové novely zákona získat do roku 2030 až 60,2 miliardy zlotých veřejné podpory.
O projekt je zájem i mezi globálními bankami. Viceprezident PEJ Piotr Piela uvedl, že zájem financovat výstavbu projevilo 30 komerčních bank z celého světa.
Nová energetická kostra Polska
Jaderná elektrárna má být páteří nového polského energetického mixu. „Jde o bezpečný, stabilní a čistý zdroj energie. Všechny tyto prvky sehrály roli při schválení projektu Komisí,“ řekl médiím náměstek ministra energetiky Wojciech Wrochna.
Cílem je, aby zařízení už v roce 2040 běželo na 88,5 % své kapacity. Polsko tím získá stabilní zdroj elektřiny pro domácnosti i průmysl. A také příležitost nahradit dožívající uhelné elektrárny, které dominují současnému energetickému mixu.
Profesor Mikołaj Oettingen z AGH v Krakově připomíná, že myšlenka jaderné elektrárny není nová – sahá 15 let zpět. Teprve nyní však podle něj dozrály ekonomické a politické podmínky, aby se plán proměnil v realitu.
„Jaderná energie je bezemisní a nepostradatelná pro stabilní provoz soustavy. Nezávisí na větru ani slunci a může spolehlivě fungovat 60 až 80 let,“ uzavírá Oettingen.
