Tomáš Novák týdeník HROT
Pilot vs. dron: je zaděláno na spor o lukrativní snímkování krajiny
Na letecký monitoring odvodňovacích systémů má v průběhu desetiletí padnout až 150 milionů. Už při první zakázce došlo ke střetu pilotní a bezpilotní technologie.
redaktor
Na rozsáhlý drenážní systém zbudovaný v éře socialismu se v posledních desetiletích trochu zapomnělo. Hustá síť trubek pod českými poli přitom může sehrát důležitou roli při boji se suchem. A to jak pozitivní, tak negativní.
Kvůli neúplné nebo chybějící dokumentaci je však nejdříve potřeba zjistit, kde přesně se drenáže nacházejí. To lze nejsnadněji prostřednictvím leteckého snímkování. Už při pilotním projektu v okolní obcí Dolní Roveň, Horní Roveň a Prachovice u Dašic na Pardubicku však Státní pozemkový úřad (SPÚ) narazil na nečekanou komplikaci.
Jak uvádí mluvčí SPÚ Lenka Růžková, úřad původně plánoval zmonitorovat lokalitu za pomoci dronů. SPÚ si tak chtěl ověřit studii Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Jenže zakázka za tři miliony korun narazila u firem, které se zabývají klasickým snímkováním pilotovaným letounem.
„Firma, která provozuje pilotní letouny, se proti výběrovému řízení ohradila, že je diskriminační. Takže jsme zadávací podmínky museli rozšířit a nalétávali jsme nakonec pilotními letouny a ne drony,“ uvedla Růžková.
Stát přitom počítá, že do konce desetiletí vydá za monitoring drenáží kolem 150 milionů korun. Ke konfliktům technologií tak bude nejspíš docházet častěji.
Co dalšího má Česko s rozsáhlými drenážními systémy v plánu, si můžete přečíst v 16. vydání týdeníku Hrot, které vychází v pondělí 24. srpna. Předplatit si ho můžete ZDE.
Jan Brož