Pozn. red. Experimentální rubrika Tardis využívá slavného stroje času britského (mimozemského) cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnosti.

Struktury, programy a plány Evropské unie musíme chápat tak, že existují prostě pro sebe samé. Velkou slabostí rozumných lidí je představa, že plány, které se příčí zdravému rozumu, nikdo v Bruselu nemyslí vážně a nebude je chtít uskutečňovat.

Dojde k zásadnímu přesunu moci a práv na nadnárodní úroveň, a to obzvlášť v eurozóně. Země používající jednotnou měnu nebudou moci utrácet, danit a půjčovat si tak, jak by si ony a voliči přáli. V eurolandu nebude jen jednotná měna: bude tam také jednotná účetní rozvaha.

Z lekcí, které nám nabízejí evropské dějiny, bychom měli pochopit jednak to, že u programů evropské integrace se nedá mluvit o nějaké benevolenci. Zadruhé, že touha dosáhnout velkého utopistického cíle často představuje vážné ohrožení svobody. A zatřetí, pokusy sjednotit Evropu už tu byly a výsledky měly ke štěstí daleko.

Ne. Na rozdíl od USA, Spojené státy evropské budou jen výsledkem plánování. Je to skutečně typický utopistický projekt, pomník intelektuální ješitnosti, program, jehož nevyhnutelným osudem je nezdar. Jedinou nejistotou je doba a konečný rozsah škod.

Snaze vybudovat Spojené státy evropské, evropský superstát, se v současné době s velkou pravděpodobností nelze postavit do cesty. Stále se ale může stát něco, co celý projekt vykolejí.

Společná měna může dostat ránu zvenčí nebo zevnitř a zhroutit se. Je tu dokonce i nepatrná možnost, že ve Francii nebo v Německu tlak ze strany voličů zarazí spěch vzdát se národních demokratických institucí ve prospěch byrokratických evropských. Ale pochybuji, že by k něčemu z toho došlo. Hybná síla je prostě příliš velká.

Jedním z hlavních důvodů je evropský sociální model, který staví jistotu nade vše ostatní. Jeho nejškodlivějšími stránkami jsou vyšší státní výdaje, vyšší celkové zdanění, vyšší příspěvky na sociální zabezpečení a vyšší stupeň regulace především pracovního trhu. A tím, jak tvrdošíjně Evropa lpí na vyloučení jakéhokoliv rizika, nutně odrazuje od podnikání.

Evropa je v podstatě nereformovatelná. Neexistuje žádný plán reforem, které by přiměly politiky a funkcionáře EU ke skutečné odpovědnosti.

Že se vůbec někdo pustil do tak zbytečného a nesmyslného projektu, jako je budování evropského superstátu, budou lidé v budoucích letech považovat za snad největší bláznovství moderní doby. A že součástí tohoto projektu měla být i Británie se svou tradiční silou a globálním předurčením, se bude jevit jako politický omyl historického významu. Naštěstí jsme si zvolili jinou a lepší cestu. Globálně obchodujeme a globálně musíme i myslet – nespoutáni hranicemi těsné Evropy.