„Crowdfunding v Evropě běžně funguje po boku bank a investičních fondů. My chceme, aby se i v Česku stal plnohodnotnou součástí investičního ekosystému,“ říká Petr Šaštinský
Hrot / Tomáš Novák
Executive
Když rozhoduje čas, pomáhá crowdfunding
Získat kapitál pro podnikání může být dnes jednodušší než dřív. Tedy pokud víte, kam se obrátit. Vedle bank a investičních fondů se čím dál víc prosazuje crowdfunding, tedy způsob financování, kdy se na konkrétní projekt složí více drobných investorů. Ti získávají atraktivní výnos, zatímco firma či živnostník potřebné prostředky bez složitého papírování.
redaktor
„Stavíme na tom, že investorům dáváme maximum informací a podnikatelům rychlost a flexibilitu,“ říká Petr Šaštinský, generální ředitel crowdfundingové investiční platformy Fingood.
V české praxi míří podnikatelé obvykle nejdřív do bank. „U nových firem ale často chybí historie, zajištění a hlavně čas,“ vysvětluje Šaštinský. „Setkáváme se s projekty, které jsou kvalitní a dobře zajištěné, jenže potřebují jednat rychle, třeba do čtrnácti dnů složit kupní cenu. Banka to kvůli svým procesům prostě nestihne.“
Crowdfunding podle něj neznamená slevu z obezřetnosti, spíš jinou architekturu rozhodování. „Jsme zprostředkovatel mezi žadatelem a investory. Riziko posuzujeme my – a když je příliš vysoké, projekt se na platformu vůbec nedostane. Není to bezrizikové, ale investor má k dispozici transparentní popis rizik i průběžné informace,“ zdůrazňuje.
Cena peněz
Fingood funguje v evropském regulačním rámci a kopíruje nejlepší bankovní praxi – jen bez její setrvačnosti. „Proces je bankovnímu podobný: děláme kreditní analýzu, hodnotíme zajištění, rozhoduje investiční komise. Rozdíl je v rychlosti a v tom, že s projektem pracujeme i po vyplacení peněz,“ říká Šaštinský.
Každý zveřejněný projekt má v platformě přehled klíčových informací pro investory - srozumitelný popis byznysu, rizik, zajištění i vazeb na spjaté osoby. „Cílem je, aby si investor během pár minut udělal první názor a během hodiny šel do hloubky,“ dodává.
Cena peněz je pro žadatele o úvěr vyšší než v bance, ale na oplátku získávají rychlost a flexibilitu. „Když banka dává kolem sedmi procent, crowdfunding se pohybuje na deseti až dvanácti procentech hrubého výnosu. Pod osm už to investory tolik neláká – spořicí účty mají čtyři procenta a rozdíl po zdanění by se vytratil,“ říká Šaštinský.
Nejčastější splatnost projektů je 12 až 24 měsíců. Investoři preferují dobře zajištěné nemovitostní projekty na silných adresách, ale stále častěji investují i do výrobních firem nebo e-shopů. „Příběh je strašně důležitý. Lidé chtějí vidět, co se s jejich penězi děje - jak stavba postupuje, jak firma plní milníky. Když ten příběh běží, investoři se vracejí,“ dodává.
Proč využít platformu místo přímého investování? „Andělské investování napřímo existuje, ale nese časové i právní náklady. Potřebujete právníky, servis splátek a vymáhání – tohle všechno děláme my,“ vysvětluje manažer.
Férové je říct, že ani crowdfunding není bez rizika. Pokud podnikatelský plán drhne, nastupuje interní workoutové oddělení. „Máme různé možnosti: od úprav splátkového kalendáře po realizaci zajištění. Investor není sám. Je to systémová obrana proti ztrátě,“ říká.
Komunitní rozměr
Novinkou platformy je Market – sekundární trh, na kterém lze prodat část portfolia ještě před splatností. „Potřebujete rychle hotovost? Nabídnete svůj podíl. Když projekt dobře performuje, zájemce se najde. Už během prvních dní se na Marketu otočily miliony korun. Je to další prvek komfortu,“ dodává.
Fingood staví na komunitě zhruba 23 tisíc investorů, které pravidelně informuje o průběhu projektů. „Výborným příkladem byl činžovní dům v pražském Podolí. Silný příběh, kompetentní lidé, známé tváře, podcaster Vojta Žižka a Martin Ladyr zakladatel a CEO společnosti SWORP. Devadesát čtyři milionů korun se vybralo za 49 hodin,“ popisuje Šaštinský.
Komunitní rozměr se ukazuje i u firemních projektů, do nichž se někdy zapojují samotní zaměstnanci. „Je to jiné, když chodíte do práce a víte, že v té firmě máte vlastní peníze. Vztah je osobnější a motivace uspět vyšší,“ říká.
Z dalších úspěšných kampaní zmiňuje například Remosku, která prostřednictvím crowdfundingu financovala nové výrobky legendární české značky. Dále kosmetickou řadu kadeřníka Tomáše Arsova nebo Decoled, českého výrobce světelných dekorací.
Sám Šaštinský vyrostl v korporátním a bankovním prostředí, dnes ale vede fintechovou firmu. „Mám za sebou klasickou bankovní školu, a proto trvám na procesu a disciplíně. Kredity, byra, investiční komise – v tomhle jsme konzervativní. Ale zároveň jsme fintech: milujeme technologie a automatizaci všude tam, kde dávají smysl,“ říká.
Automaty ale podle něj lidi nenahradí. „Schvalují to lidé. Nástroje nám pomáhají, ale každý nový projekt je unikát a algoritmus ho sám nevyhodnotí. Jakmile ale schválíme rámec, pak už je čerpání rychlé a běží systémově,“ vysvětluje.
Crowdfunding má podle Šaštinského smysl jako doplněk k tradičním investicím. „Doporučujeme, aby tvořil zhruba 15 až 20 procent portfolia – vedle akcií, dluhopisů, komodit nebo krypta,“ říká. Stejný princip platí i uvnitř crowdfundingu: „Nevsázejte vše na jeden 12procentní projekt. Rozdělte prostředky do více emisí a různých splatností. Výrazně to snižuje riziko. Pak už je stačí každý měsíc si užívat získaný výnos.“
