Ilustrační foto: Shutterstock.com
Generace Z
Budoucí mateřství jako zdroj stresu. Tlak na mladé ženy roste, kariéra má přesto přednost
Podle nové studie HRC Fertility se většina mladých žen z generace Z cítí pod tlakem ohledně své plodnosti už v raném věku. Mladé ženy dnes častěji studují, budují kariéru a mají bohatý společenský život. Zároveň je ale trápí, že pokud budou mateřství odkládat příliš dlouho, mohou jednou z biologických důvodů zjistit, že dítě mít už nemohou.
redaktor
Úzkost z budoucí plodnosti se objevuje v době, kdy americká porodnost dlouhodobě klesá. Podle demografických prognóz se očekává, že míra plodnosti v USA zůstane kolem 1,6 dítěte na ženu – hluboko pod úrovní 2,1 dítěte potřebné k udržení populace.
Mladé ženy proto o plodnosti přemýšlejí dřív než jejich matky či babičky a stále častěji uvádějí, že je toto téma stresuje. Jak ale ukazují data, při volbě mezi kariérou a založením rodiny většina žen upřednostní to první.
Průzkum mezi tisícovkou dospělých ukázal, že 72 procent žen z generace Z (lidé narození zhruba mezi lety 1996 a 2009) ve věku kolem 23 let má „věkem podmíněnou“ úzkost z budoucí plodnosti.
Téměř polovina (47 procent) respondentek cítí tlak mít děti do třiceti let, přestože trend posledních let vede k odkládání mateřství kvůli studiu, kariéře nebo z finančních důvodů.
„Úzkost v tak nízkém věku je do značné míry způsobena konstantním a nefiltrovaným tokem informací na sociálních sítích,“ uvedl Mickey Coffler, reprodukční endokrinolog z HRC Fertility, pro magazín Newsweek.
„Generace Z je první generací, která vyrůstala s touto úrovní digitálních informací o reprodukci – od domácích testů plodnosti po reklamy na mražení vajíček – a to je činí mnohem citlivějšími na možné budoucí limity než předchozí generace.“
„S optimální plodností v mladším věku a životními milníky často odsouvanými do třicátých let může vznikat strach, pokud se rodičovství odkládá – ať už záměrně, nebo ne,“ řekla Geralyn Fortneyová, terapeutka specializující se na problémy s plodností.
„Pořízení dítěte přináší zvýšené náklady – péči o děti, bydlení, jídlo – a mnozí lidé mají prostředky na to všechno až později v životě. V třiadvaceti letech se život zdá nejistý a obavy o plodnost k tomu jen přispívají.“
Průzkum také ukázal, že 71 procent žen by uvítalo odstranění termínu „geriatrické těhotenství“ z lékařského slovníku, protože podle nich negativně ovlivňuje sebevědomí během těhotenství. Termín se používá pro těhotenství u žen ve věku 35 let a více, což odráží tradiční klasifikaci „pokročilého mateřského věku“.
Přesto 79 procent Američanů stále považuje ženy nad 35 let za příliš staré na dítě, zatímco totéž si o mužích myslí jen 55 procent. To ukazuje nejen na biologické rozdíly, ale i na přetrvávající společenské stereotypy.
Lékaři zároveň připomínají, že ženám po třicátém roce věku skutečně klesá pravděpodobnost přirozeného otěhotnění – a to s každým dalším rokem života.
Na druhé straně moderní medicína nabízí možnost zmražení vajíček, IVF a další postupy, které mohou ženám jejich šance na pozdější mateřství zachovat. Nemělo by však jít o preferovanou variantu.
Pokles porodnosti u žen do 25 let je patrný ve všech regionech světa. V České republice v roce 2024 klesla porodnost na historické minimum. Podle dat Českého statistického úřadu přišlo na svět přibližně 84 tisíc dětí, což je o zhruba 40 tisíc méně než v době populačních vrcholů.
Demografové upozorňují, že za změnou stojí celá řada faktorů. Mladí lidé vstupují do manželství a rodičovství později, ženy se více zapojují do pracovního trhu, antikoncepce je dostupnější a v mnoha kulturách už rodičovství není vnímáno jako nezbytná součást životní dráhy.
