Bez ohledu na vzdělání nacházejí mladí lidé v Číně jen minimum příležitostí
Shutterstock.com
Mladí bez budoucnosti
20 milionů nezaměstnaných: generace Z zažívá v Číně krušné časy
Téměř 20 milionů mladých Číňanů žije ve městech bez práce. Podle analýzy Newsweeku tak generace Z čelí ekonomickému tlaku, který ohrožuje i společenskou stabilitu země. Bez práce je přitom až každý osmý mladý obyvatel čínských měst. Někteří si za to, že mohou předstírat kancelářskou práci, dokonce platí.
Redaktor junior
Ekonomická krize dopadá na mladé Číňany v plné síle. Podle analýzy amerického serveru Newsweek, který vychází z dat Čínského národního statistického úřadu, je bez práce přibližně 20 milionů lidí ve věku 15 až 29 let žijících ve městech.
To odpovídá více než 12 procentům této věkové skupiny. Mezi 15 až 24 lety dosahovala oficiální míra nezaměstnanosti v listopadu 16,9 procenta, u lidí ve věku 25 až 29 let to bylo 7,2 procenta.
Podle serveru ale čínské úřady nedávno změnily metodiku výpočtu. Z evidence vyřadily studenty, nezaměstnané nevyhledávající aktivně práci, a dokonce i ty, kdo odpracují alespoň jednu hodinu týdně. Výsledná čísla tak pravděpodobně vypadají mnohem optimističtěji, než jaká je skutečnost.
Například některé odhady hovoří o tom, že skutečná nezaměstnanost mladých mohla v roce 2023 dosahovat až 46,5 procenta. Situace byla natolik závažná, že čínská vláda na několik měsíců přestala zveřejňovat jakékoli statistiky.
Symbol éry, která končí: proč Japonsko opouští model salarymana
Ani po jejich obnovení se však nálada na trhu práce nezlepšila. Mladí Číňané, často přitom s prestižním vysokoškolským vzděláním, nacházejí jen minimum příležitostí a nástup do zaměstnání se tak pro mnohé stává nedosažitelným.
Podle South China Morning Post má vysoká nezaměstnanost, zejména mezi mladými lidmi, několik hlubších příčin. Kromě celkového zpomalení čínské ekonomiky po nedávné pandemii hraje roli i strukturální nesoulad.
Obrovský počet vysokoškoláků, kteří ročně vstupují na pracovní trh, přehlcuje omezený počet kvalifikovaných pozic. Nejhůře je na tom technologické a finanční odvětví. Vzniká tak kombinace přebytku talentu a nedostatku příležitostí, která u mladé generace vyvolává pocit bezvýchodnosti.
Na bezvýchodnou situaci reaguje mladá generace čím dál neobvyklejšími způsoby. Letos v srpnu psal magazín Fortune o fenoménu „falešných kanceláří“, které si mladí lidé pronajímají, aby mohli alespoň předstírat pracovní rutinu.
Ve městech jako Šanghaj nebo Wu-chan provozuje společnost Pretend to Work Company místa, kde si za 30 až 50 jüanů denně (v přepočtu 90 až 150 korun) mohou zájemci sednout k počítači, připojit se na Wi-Fi a předstírat, že pracují.
Někteří tu skutečně hledají práci nebo rozvíjejí vlastní projekty. Jiní jen potřebují režim a kontakt s ostatními, kteří jsou na tom podobně. „Fenomén předstírání práce je v Číně dnes velmi rozšířený,“ uvedl pro BBC Christian Yao z Victoria University ve Wellingtonu.
„Mladí lidé potřebují čas a prostor promyslet si další kroky – nebo alespoň přežít přechodné období. Falešné kanceláře představují přechodné řešení,“ dodal. Podle odborníků, které cituje Fortune, nejde jen o projev lenosti, ale o tichý protest proti vyčerpávajícímu a beznadějnému systému.
Čínská vláda se snaží situaci řešit i systémově. Už v roce 2011 zavedla pravidlo, podle nějž může být zrušen každý vysokoškolský obor, jehož absolventi mají dva roky po sobě méně než 60procentní zaměstnanost.
Podle SCMP se kvůli tomu některé univerzity uchylují k tomu, že své studenty pobízejí, aby vykazovali fiktivní zaměstnání, a pomohly tak obor zachovat.
