Tazatelé rovněž zjistili, že spokojenost generace Z klesá s věkem. Souviset to může s narůstajícím množstvím „dospělých“ povinností
Foto: Shutterstock.com
Průzkum
Vypadalo to, že spokojenost generace Z už nemůže být nižší – a stalo se. Může to ohrozit ekonomiku
Životní spokojenost mladých lidí je na nejnižší úrovni za poslední tři roky. Jen 45 procent z nich se považuje za „prosperující“, což znamená, že pozitivně hodnotí svůj život nyní i do budoucna.
redaktor
Podle nejnovějšího průzkumu agentury Gallup a nadace Walton Family Foundation, který proběhl letos v květnu mezi 3800 příslušníky generace Z (13 až 28 let), zaznamenala tato věková skupina prudký pokles životní spokojenosti. Ještě v roce 2024 se za prosperující považovalo 49 procent dotázaných, referuje magazín Newsweek.
Pokles je patrný zejména u dospělých žen generace Z. Jen 37 procent z nich uvedlo, že prosperují, zatímco o rok dříve to bylo 46 procent. Mladší studenti středních a vysokých škol jsou na tom lépe: 56 procent z nich se považuje za prosperující.
Z porovnání jednotlivých respondentských skupin vyplynulo, že vzdělání působí jako ochranný faktor. Vysokoškoláci hlásí menší propady v oblasti wellbeingu, což podle výzkumníků naznačuje, že vzdělání může do určité míry posilovat psychickou odolnost a schopnost čelit krizím.
Co stojí za klesající životní spokojeností? Pravděpodobně kombinace ekonomických, sociálních i psychických faktorů. Mladí lidé se potýkají s drahým bydlením, rostoucími náklady na studium a také nejistým pracovním trhem.
Ostatně i technologičtí vizionáři upozorňují, že například rozvoj AI bude znamenat propouštění v řadě pozic, přičemž nejvíce ohroženy jsou ty juniorní.
K tomu se přidávají dlouhodobé dopady pandemické izolace, silný vliv sociálních sítí a politická polarizace. Neméně významnou roli hraje i psychické zdraví – stále více mladých trápí úzkosti a deprese, zejména ženy.
Podle americké lékařky a pedagožky Lauren Hartmanové čelí generace Z specifické kombinaci problémů. „Postpandemická sociální izolace a politická polarizace tyto faktory jen násobí. Nejde o jedinou příčinu, ale o kumulativní váhu propojených tlaků, která odlišuje duševní zdraví této generace od předchozích,“ řekla lékařka magazínu.
Ve Spojených státech je zdrojem rozdělení především Donald Trump a souboj republikánů s demokraty. Ani česká politická scéna se však nevyhýbá ostrým konfliktům.
Hartmanová zároveň upozorňuje, že mladí se těžko vyrovnávají s takzvanou klimatickou krizí. Jde o úzkost pramenící ze změn klimatu. „Má zásadní vliv na duševní zdraví dětí a mladých lidí. Někteří z nich pociťují dokonce anticipační smutek. Což je truchlení nad budoucností, o níž se obávají, že nemusí existovat.“
Experti varují, že klesající životní spokojenost mladých může mít dlouhodobé ekonomické i společenské důsledky. Nižší psychická pohoda totiž snižuje produktivitu, inovativnost a ochotu zapojovat se do pracovního trhu.
