Porodnost klesá na celém světě, v České republice v roce 2024 spadla na historického minimum
Shutterstock.com, koláž Hrot24
Budoucnost lidstva
„Planeta je přelidněná, dítě nechci.“ S dramatickým poklesem porodnosti se budou potýkat všechny světadíly
Podíl dětí narozených ženám mladším 25 let se v příštích desetiletích dramaticky sníží, a to ve všech regionech světa. Zatímco ještě v 50. letech tvořily mladé matky téměř polovinu všech porodů, do konce století to bude jen zlomek.
redaktor
Podle analýzy amerického institutu Pew Research Center založené na datech OSN je tento trend důsledkem posouvání rodičovství do vyššího věku, ekonomických nejistot i proměn společenských hodnot.
Vývoj přináší i pozitivní efekty, například menší počet nechtěných těhotenství, zároveň však znamená vážné výzvy v podobě rychlého stárnutí populace a rostoucího tlaku na důchodové a sociální systémy.
Pokles porodnosti u žen do 25 let je patrný ve všech regionech. V Severní Americe se jejich podíl během století sníží z letošních zhruba 23 procent na pouhých 12, přičemž v roce 1950 představovaly skoro polovinu všech porodů.
V Evropě bude propad ještě výraznější: zatímco v polovině minulého století tvořily mladé matky 35 procent, do roku 2100 zůstanou jen na devíti procentech.
V České republice v roce 2024 klesla porodnost na historické minimum. Podle dat Českého statistického úřadu přišlo na svět přibližně 84 tisíc dětí, což je o zhruba 40 tisíc méně než v době populačních vrcholů.
V poslední době se navíc výrazně proměňují hodnoty a životní plány nejmladších generací. Výzkum Národního ústavu duševního zdraví ukázal, že 46 procent mladých Čechů nikdy neprožilo dlouhodobý partnerský vztah a ti, kdo jej mají, často odkládají založení rodiny do pozdějšího věku.
Mnoho mladých navíc sex nebaví, raději se věnují hrám, sociálním sítím či dalším aktivitám. Není to specifikum Česka, mladí lidé navazují méně partnerství a mají méně sexu ve všech bohatých zemích, informuje prestižní časopis Nature.
Podobný vývoj s porodností čeká Latinskou Ameriku, Karibik i Afriku, kde tradičně patřila k nejvyšším – i tam se ale podíl porodů u žen do 25 let zhruba během příštích 75 let propadne na polovinu. Nejprudší úbytek odborníci pozorují u matek mezi 15 a 19 lety.
Demografové upozorňují, že za změnou stojí celá řada faktorů. Mladí lidé vstupují do manželství a rodičovství později, ženy se více zapojují do pracovního trhu, antikoncepce je dostupnější a v mnoha kulturách už rodičovství není vnímáno jako nezbytná součást životní dráhy.
Řada mladých si stěžuje na nedostatečné ekonomické zabezpečení nebo na to, že planeta je již dnes přeplněná a z environmentálních důvodů nemá smysl to zhoršovat vlastním potomkem.
Slabá porodnost může na Ukrajině dále klesnout, pokud Kyjev poslechne Pentagon
„Žádný jeden faktor ale nedokáže vysvětlit celý pokles,“ cituje magazín Newsweek profesorku Claire Brindisovou z Kalifornské univerzity v San Francisku, podle níž sehrála roli i již zmíněná menší sexuální aktivita teenagerů či vyšší míra užívání ochrany.
Ekonomická situace mladých se ukazuje jako zásadní překážka pro zakládání rodin. Krize v roce 2008 i její dlouhodobé dopady na bydlení, mzdy a inflaci prokazatelně vedly k odkládání nebo úplnému odmítnutí rodičovství.
Mnohé vlády reagují na demografickou situaci krátkodobými pobídkami. Jednorázovými „baby bonusy“ (jako v USA) či třeba delší rodičovskou dovolenou.
Podle odborníků jsou ale udržitelnější a snad i efektivnější širší opatření, jako je dostupná předškolní péče, skutečně placené rodičovské volno nebo rovnoměrnější rozdělení péče mezi muže a ženy.
Jak uvedl pro Newsweek ekonom Phillip B. Levine z Wellesley College, finanční pobídky se sice snadno zavádějí, ale změna hlubších společenských podmínek, které rodinný život podporují, je složitější a trvá déle.
Nicméně se ukazuje, že žádné z dosud známých řešení není ve výsledku tolik efektivní, aby situaci zcela změnilo. Po rozsáhlých opatřeních na podporu rodin vymírá Japonsko, problémy s klesající populační křivkou mají i evropské severské státy proslulé šíří svých sociálních programů.
Pokles porodnosti mladých žen ve výsledku přináší smíšený obraz. Na jedné straně znamená větší svobodu, méně nechtěných těhotenství a širší možnosti pro vzdělání i kariéru.
Na straně druhé ale hrozí vylidňující se společnosti, oslabující pracovní síly a zátěž pro sociální systémy, které počítají s růstem populace a hospodářských výsledků.
Nicméně ani data a prognózy vědců neznamenají, že dokážeme spolehlivě předpovídat budoucí porodnost. Problémem je, že přetrvávají nedostatky v datech a mnoho modelů se spoléhá na to, že se míra porodnosti snad opět zvýší.
„Proto tápeme ve tmě,“ okomentovala to pro Nature respektovaná demografka Anne Goujonová z vídeňského International Institute for Applied Systems Analysis.
Proto podle vědců není na co čekat. Očekávání, že se situace sama od sebe zlepší, se nemusí naplnit. „Je nezbytné, aby se země zabývaly poklesem populace a jeho dopady už nyní,“ apeluje Austin Schumacher, výzkumník v oblasti zdravotních dat na americkém Institute for Health Metrics and Evaluation založeném Nadací Billa a Melindy Gatesových. Konkrétní recepty však logicky nepřináší.
Do diskuse o budoucnost lidstva se v minulosti zapojil i nejbohatší muž planety, vizionář Elon Musk. „Nízká porodnost ukončí civilizaci,“ napsal již dříve na síti X (dříve Twitter).
Musk, šéf Tesly a SpaceX, je dlouhodobým kritikem klesající porodnosti v západním světě. Podle něj přestáváme myslet na budoucnost a místo podpory rodin se soustředíme na krátkodobé pohodlí.
Sám má údajně nejméně čtrnáct dětí s několika ženami a pro záchranu světa investuje miliony dolarů do výzkumu plodnosti a populační politiky.
