Barcelona, Španělsko
Shutterstock.com
Ekonomická siesta se nekoná. Španělsko ukazuje, jak se dělá růst
Zatímco německý stroj skřípe, francouzská elegance stagnuje a italská vášeň se ztrácí v dluzích, Španělsko šlape jako katalánský tanečník na fiestě. Ve druhém čtvrtletí letošního roku překvapilo španělské hospodářství růstem o 0,7 %, o desetinu nad očekáváním analytiků z Reuters. Oproti předchozím 0,6 % jde navíc o zrychlení tempa. Ministr financí Carlos Cuerpo v rozhovoru pro CNBC nešetří sebevědomím: „Druhý rok po sobě budeme nejrychleji rostoucí vyspělou ekonomikou světa.“ A dodává, že Španělsko je teď nejen hospodářským unikátem, ale i výhodnou investiční destinací.
šéfredaktor
Za tímto španělským zázrakem stojí kombinace tradičních motorů – vysoké spotřeby, investic a turistického boomu – s novými trendy: modernizací služeb, fondy EU a překvapivě otevřenou imigrační politikou. Cuerpo říká, že země dnes exportuje více neturistických služeb (například IT, účetnictví či finance) než samotného turismu – 100 miliard eur versus 94,95 miliard. „To ukazuje, jak se španělská ekonomika modernizuje,“ konstatuje.
Příliv turistů, příliv migrantů
Turismus sám o sobě tvoří zhruba 12 % španělského HDP a i v roce 2025 těží z pandemického odrazu i příznivých cen oproti Západu. Zaměstnává téměř 3 miliony lidí, což je o 9,7 % více než v roce 2023. Ale není to pohádka bez stínu – zejména v Barceloně naráží nápor návštěvníků na odpor místních. V červnu loňského roku se demonstranti rozohnili natolik, že na turisty mířili vodními pistolemi se vzkazem „Go home“.
Ruku v ruce s cestovním ruchem jde imigrační vlna. Zatímco jiné evropské státy zavírají brány, Španělsko chystá vstup téměř milionu migrantů v následujících třech letech. Miguel Cardoso z BBVA Research podotýká, že 90 % nárůstu pracovní síly od roku 2021 tvoří právě migranti – především z Kolumbie, Venezuely a Maroka. „Tím se otevírá prostor pro rozvoj služeb a omezuje se tlak na růst mezd,“ vysvětluje. Výsledkem je udržení konkurenceschopnosti i nižší inflace v odvětví služeb.
Fondy EU, zelená energie a čínské peníze
Kromě lidského kapitálu těží Španělsko z evropských fondů Next Generation EU, z nichž si uzmulo 163 miliard eur – druhou největší částku po Itálii. Přes 55 miliard ve formě grantů už španělská vláda rozdala, prioritně do investic, které měla dlouhodobě v šuplíku. Výsledkem je sice nižší multiplikační efekt, ale i tak se prostředky směrují do perspektivních oblastí – mimo jiné do obnovitelných zdrojů.
Právě v energetice je Španělsko jedním z evropských lídrů. Díky investicím do obnovitelných zdrojů už od roku 2000 si země drží nízké výrobní náklady a přestála energetickou krizi po ruské invazi na Ukrajinu téměř bez škrábance. „Podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu vzrostl tak, že to vedlo ke 40% poklesu velkoobchodních cen elektřiny,“ tvrdí ministr Cuerpo.
To přitahuje zahraniční firmy. Čínská společnost Arctech otevřela v Madridu evropské sídlo a její generální manažer Pedro Magalhaes popisuje Španělsko jako „evropské epicentrum solární energie“. Firma využívá přístav ve Valencii k distribuci po celém kontinentu a chystá expanzi na východ. „Od juniorních inženýrů po investiční fondy – celé solární ekosystémy jsou tady,“ říká Magalhaes.
Investice z východu i západu
Vedle obnovitelné energetiky přitahuje Španělsko i automobilky. V Zaragoze plánuje koncern Stellantis ve spolupráci s CATL výstavbu gigafactory za 4,3 miliardy dolarů. Čínské peníze obecně hrají čím dál větší roli – jen letos plánují investice ve výši 11 miliard eur v rámci 33 projektů. Ministr Cuerpo ale ujišťuje, že největší podíl na přímých zahraničních investicích mají Spojené státy. „Přitahujeme investice i z dalších koutů světa, hlavně v sektorech obnovitelných zdrojů a udržitelné mobility. Je to součást naší strategie ekonomické bezpečnosti,“ vysvětluje.
Naděje s otazníky
Růst však není zcela bez mráčku. Mzdy stále nestačí tempu rostoucích cen, nezaměstnanost mladých je nejvyšší v EU a politická scéna je čím dál polarizovanější. Miguel Cardoso z BBVA upozorňuje na další rizika: „Otázka cel a mezinárodního obchodu, přetrvávající vysoká míra úspor, nízká investiční aktivita a především snižování deficitu a veřejného dluhu.“ Jinými slovy – ekonomika sice jede, ale řidič má před sebou několik nečekaných zatáček.