Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku se výrazně propadá, nejvíce od roku 2023
Shutterstock.com
Banky vydělávají na drahých hypotékách. Spotřebitelská důvěra nejníže od roku 2023
Důvěra v českou ekonomiku vykázala letos v srpnu úroveň 101,1 bodu. Je tak nejvyšší od května 2022. Zároveň se opět vrací nad hodnotu rovných 100 bodů, odpovídající dlouhodobému průměru let 2003 až 2024. V červenci byla mírně pod touto úrovní, když činila 99,7 bodu. V srpnu se však důvěra podnikatelů meziměsíčně zlepšila výrazněji, než jak se zhoršila důvěra spotřebitelů, pročež právě celkový ukazatel důvěry vzrostl na více než tříleté maximum.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Jedná se o dobrou zprávu pro nynější českou vládu, která v předvolebním čase může rostoucí důvěry obyvatelstva v ekonomiku využít jako argumentu ve prospěch svých hospodářskopolitických opatření.
Je však pravda, že důvěra spotřebitelů se v srpnu v porovnání s červencem poměrně výrazně propadla, a to z hodnoty 104,1 na nynějších zmíněných 99,0 bodu. Jedná se o nejvýraznější propad od prosince 2023. Ten však byl způsobený obavami z růstu cen energií od ledna 2024 a z dopadů konsolidačního balíčku zaváděného k témuž měsíci. Letos v srpnu žádné podobné specifické důvody neexistují. V porovnání s červencem však přesto citelně narostl podíl spotřebitelů, kteří v období příštích dvanácti měsíců očekávají zhoršení celkové ekonomické situace v Česku. Roste také počet domácností, které hodnotí svoji finanční situaci hůře, než tomu bylo v uplynulých dvanácti měsících.
Mezi podnikateli se naopak důvěra vyvíjí příznivým směrem. Zvláště mezi těmi v oblasti služeb, jejichž důvěra se v srpnu dostala nejvýše od dubna 2008, tedy za posledních více než sedmnáct let, od doby krátce před tím, než se v Česku projevily dopady světové finanční krize.
Daří se hlavně sektoru služeb finančních. Banky v ČR registrují srovnatelnou poptávku po hypotékách jako před pandemií covidu, přestože úrokové sazby hypoték jsou zhruba na dvojnásobku tehdejších úrovní. Navíc bankovnímu a finančnímu sektoru se letos daří napříč Evropou, o čemž svědčí bezmála 50procentní nárůst hodnoty celoevropského burzovního indexu zahrnujícího akcie právě bank a finančních domů.
Banky kromě jiného těží z nadále poměrně vysokých úrokových sazeb – vysokých alespoň tedy v porovnání s minulým desetiletím –, které jim umožňují dosahovat vyšších úrokových marží a souvisejících výnosů.
