Strojovna Evropy se zadrhává. Německá ekonomika ztrácí dech i důvěru
Shutterstock.com
Strojovna Evropy se zadrhává. Německá ekonomika ztrácí dech i důvěru
Ještě donedávna to vypadalo na obrat. Po hubených letech se německá ekonomika konečně začala zvedat z kolen, když v prvním čtvrtletí 2025 vykázala růst o 0,3 procenta. Optimisté začali mluvit o stabilizaci, reformních nadějích a oživení exportu. Jenže druhé čtvrtletí přineslo ledovou sprchu: místo očekávaného mírného zpomalení hlásí Spolkový statistický úřad pokles HDP o 0,3 procenta. A co víc – čísla jsou horší, než se čekalo. Původní odhad mluvil jen o kosmetickém úbytku o 0,1 procenta. Takhle ale vypadá začátek nové recese, nikoli růstové korekce.
šéfredaktor
Základní příčina? Průmysl, srdce německé ekonomiky, přestal tepat. Zejména zpracovatelský sektor a stavebnictví zklamaly a nenaplnily ani ty nejstřízlivější predikce. Červnové statistiky, které zpětně zpřesnily výkon ekonomiky za celé druhé čtvrtletí, odhalily mnohem hlubší slabost výrobních kapacit, než se původně zdálo. Ekonomika největšího evropského státu, donedávna považovaná za stabilní motor kontinentu, se začíná zadrhávat.
Domácnosti šetří, služby krvácí
Německý spotřebitel – tradiční opora domácí poptávky – také výrazně ztratil chuť nakupovat. Restaurace, hotely a další poskytovatelé služeb zaznamenali v červnu propad, který táhl celý sektor dolů. To vše v době, kdy si vláda v čele s Friedrichem Merzem od léta slibovala nádech k lepšímu. Zatím to však vypadá, že sliby o „ekonomickém uzdravení“ zůstávají ve fázi politických prohlášení.
Celý obrázek je o to chmurnější, když se Německo srovná se zbytkem Evropy. Španělsko za stejné období hlásí nárůst HDP o 0,7 procenta, Francie rostla o 0,3 procenta a i celá Evropská unie si polepšila o 0,2 procenta. Itálie sice zaznamenala mírný pokles o 0,1 procenta, ale i ten byl oproti německému propadu podstatně menší. A přes oceán? Spojené státy vykázaly za druhé čtvrtletí robustní růst o 0,7 procenta.
Reformy versus realita
Na domácí politické scéně sílí tlak na reformy. Ministr digitálních technologií Karsten Wildberger už přestal obcházet horkou kaši a oznámil radikální útok proti byrokracii. Slibuje motorovou pilu na přebujelé předpisy, které podle něj dusí německé podniky. Jenže právě firmy ve zpracovatelském průmyslu zatím slyší spíš rachot zavíraných vrat než zvuk motorové pily od byrokratického sekáče.
Zatímco Wildberger rozdává ultimáta, realita v závodech a montovnách je neúprosná. Zakázky nepřibývají, investice stagnují a nejistota se šíří i mezi zaměstnance. Ekonomická krize začíná stát stále více lidí jejich živobytí, což se odráží i na chuti spotřebovávat. Tím se kruh uzavírá – slabší poptávka dál škrtí průmyslovou výrobu.
Evropský motor v nouzi
Co se stane, když motor Evropy ztratí výkon? Otázka, kterou si ještě donedávna kladli jen pesimisté, se pomalu stává středobodem bruselských i berlínských diskusí. Německo – po dekády synonymum pro stabilitu, exportní úspěch a průmyslovou sílu – se ocitá ve fázi strukturálního otřesu. A zdaleka nejde jen o přechodné zakolísání.
Problém totiž není jen v aktuálním poklesu, ale v jeho hloubce, rozsahu a srovnání se zbytkem světa. Zatímco jiné země vykazují známky oživení, Německo se ztrácí v mlze strukturálních problémů, slabé spotřeby, stagnujícího stavebnictví a průmyslu, který už nemá jiskru jako kdysi.
Německý hospodářský zázrak se nekoná. A pokud se něco nezmění, příští čtvrtletí už nemusí být o „mírném poklesu“. Mohlo by jít o začátek nové fáze krize, která by znovu přepsala ekonomické dějiny nejsilnějšího státu EU.
