Německé znepokojení: ropa, plyn a kontejnery za humny
Shutterstock.com
Německo protestuje proti polské těžbě v Baltském moři
Polsko slaví nález strategických surovin v Baltském moři. Jenže radost za Vislou provází rostoucí podráždění na opačné straně hranice. Němci sledují plány Varšavy s nelibostí – nejen kvůli ekologii, ale i kvůli turistickému klidu na ostrově Usedom. Spor o ropu, plyn a kontejnery nabírá na obrátkách.
čtk
Když se v polských médiích v pondělí objevila zpráva o rozsáhlém ložisku plynu a ropy v mořských vodách poblíž německých hranic, bylo jasné, že reakce nebude jen neutrální oznámení v hlavním zpravodajství. Odhady mluví o pěti miliardách metrů krychlových plynu a 22 milionech tun ropy. Z geologického pohledu může jít o jedno z největších nalezišť v dějinách Polska.
Z geopolitického a environmentálního pohledu však nejde o zlatý důl, nýbrž o minové pole. Nález se nachází jen šest kilometrů od Svinoústí – a co je pro Varšavu strategickou lokalitou, je pro Němce rušivý element přímo na dohled. Viditelnost ze severní části rekreačního ostrova Usedom jen přilévá olej do ohně.
„Naše budoucnost nespočívá v ropě z Baltského moře, ale v energii ze slunce, větru a biomasy,“ prohlásil bez okolků ministr životního prostředí spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko Till Backhaus. Podle něj projekt ilustruje „zpátečnickou průmyslovou klimatickou politiku“, která se rozchází se zájmy Německa – nejen z ekologického hlediska, ale i kvůli dopadům na turistický ruch.
Merz slibuje obrat. Německo sází na investice a reformy
Hluk, vibrace a kontejnerová bouře
Backhaus varuje, že už průzkumné vrty přinesly první náznaky hlukového a vibračního znečištění. Znepokojení panuje i kvůli dopadům na pobřežní ekosystém, který je zvláště citlivý. Výstavba těžební infrastruktury jen kousek od lázeňských měst a přírodních rezervací vzbuzuje obavy, že turistický region, který Němci léta chrání, se brzy promění v průmyslovou zónu.
A jako by to nestačilo, přichází druhý úder – plánovaný kontejnerový terminál ve Svinoústí. Terminál, který má být hotový na přelomu let 2028 a 2029, slibuje ambiciózní parametry: odbavení i těch největších kontejnerových lodí. Zatímco Varšava mluví o strategické infrastruktuře, Berlín slyší spíše dunění motorů a zátěž pro přírodní pobřeží.
„Projekt je v rozporu se zájmy Německa v oblasti životního prostředí a cestovního ruchu,“ říká Backhaus. V regionu, který si zakládá na čistém vzduchu, tichu a přírodě, budí podobné stavby oprávněné rozladění.
Znepokojení roste, dialog chybí
Na pozadí celé kauzy je i nedostatek komunikace. Polsko jedná samostatně, s důrazem na suverenitu a energetickou nezávislost, zatímco Německo žádá větší ohled a koordinaci. Zatím to ale vypadá spíš na paralelní monology než na dialog.
Těžba by podle plánů mohla začít do čtyř let. Pokud se odhady potvrdí, stane se Polsko významnějším hráčem v oblasti fosilních surovin – v době, kdy se Evropa snaží od uhlovodíků odklonit. Právě tento rozpor v přístupu – mezi strategií energetické transformace a národními ambicemi – stojí v jádru konfliktu.
