Friedrich Merz
Shutterstock.com
Mezitím u sousedů
Merz slibuje obrat. Německo sází na investice a reformy
Největší evropská ekonomika a klíčový obchodní partner Česka zrychluje tempo. Německá vláda kancléře Merze zahájila hospodářský restart, který má vrátit zemi k růstu.
Berlín mění kurz. Nová vláda podle kancléře Friedricha Merze spustila obrat v ekonomice a první signály přicházejí rychleji, než se čekalo. Na tiskové konferenci uvedl, že se podnikatelská nálada zlepšuje a klíčové ekonomické instituty už upravují prognózy vývoje největší evropské ekonomiky.
„Nastartovali jsme změnu,“ řekl politik, který je ve funkci kancléře necelé tři měsíce. Podle něj se německé hospodářství nyní vyvíjí lépe než v předchozích letech. Výkon ekonomiky se v prvním čtvrtletí zvýšil o 0,4 procenta, čímž se Německo těsně vyhnulo recesi.
Očekávaný růst HDP pro letošní rok se pohybuje kolem 0,3 procenta, v roce 2025 by měl vzrůst na 1,5 až 1,7 procenta. Ekonomický institut IMK upozorňuje, že i kdyby USA skutečně zavedly nová třicetiprocentní cla na dovoz z EU, německou ekonomiku by to nezastavilo – pouze zpomalilo.
Německo, klíčový obchodní partner Česka, tím dává pozitivní signál i tuzemským exportérům, kteří jsou často na výkonu průmyslu svých sousedů přímo závislí.
V pondělí Merz zasedne ke stolu se zástupci iniciativy Made for Germany, která sdružuje představitele velkých německých firem. Tématem bude zejména zlepšení investičního klimatu a posílení konkurenceschopnosti.
Merzova vláda – koalice CDU/CSU a SPD – mezitím schválila vznik zvláštního investičního fondu o objemu 500 miliard eur, který bude v následujících 12 letech financován z úvěrů.
Peníze půjdou do modernizace infrastruktury: opravy silnic, železnic, mostů, ale také škol, školek, nemocnic a energetických systémů. Pětina prostředků má směřovat na klimatická opatření, další pětina do rozpočtů spolkových zemí.
Součástí nové strategie je i plánovaná reforma takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního pravidla, které omezuje veřejné zadlužování.
Vláda tím reaguje zejména na potřebu zajistit dostatek prostředků na obranu. Už letos mají tyto výdaje dosáhnout 2,4 procenta HDP, do roku 2029 pak vzrůst až na 3,5 procenta.
Nová vláda tak ukazuje, že i v ekonomice tradičně opatrné země může přijít rychlá změna směru. Podstatné ale bude, zda pozitivní signály vydrží i ve světle vnějších hrozeb – od amerických cel po geopolitické napětí.
S využitím ČTK