Ambiciózní plán italské vlády postavit nejdelší visutý most světa, který má spojit hlavní italskou pevninu a Sicílií čelí zásadní překážce.

Italský Nejvyšší kontrolní úřad (Corte dei Conti) odmítl projekt podepsat poté, co si v šestistránkovém dokumentu, zaslaném předsednictvu italské vlády, vyžádal vysvětlení výpočtů nákladů, postupů, které měly urychlit schvalování, a také podrobnosti o environmentálních dopadech.

Corte dei Conti je italský nejvyšší kontrolní úřad a zároveň soud pro veřejné finance. Sleduje, jak stát, regiony a úřady nakládají s penězi daňových poplatníků, a může i trestat úředníky za plýtvání. Plní tedy dvojí roli – účetního strážce i soudce hospodaření státu.

Ve stručném prohlášení soud uvedl, že důvody svého rozhodnutí zveřejní do 30 dnů. Už teď je ale jasné, že se jedná o tvrdý zásah do jednoho z klíčových infrastrukturních projektů současné vlády.

Největší na ZápaděNejvětší na Západě

„Nová socha Svobody“: francouzský ateliér chystá gigantickou skulpturu k výročí USA

Corte dei Conti ověřuje i právní a metodické podklady, zejména rozhodnutí meziministerského výboru pro hospodářské plánování a udržitelný rozvoj, jenž dříve dal projektu formální souhlas.

Soud zpochybňuje odůvodnění naléhavosti, které vedlo k zařazení stavby mezi „opera di interesse strategico militare“, tedy projekty strategicky-vojenského významu se zrychleným schvalovacím režimem.

Premiérka Giorgia Meloniová označila podle agentury AP News rozhodnutí soudu za „nepřijatelný zásah do demokratického procesu“ a ujistila, že kabinet projekt nehodlá vzdát.

Sen Římanů

Podobně reagoval i vicepremiér a ministr dopravy Matteo Salvini, který most dlouhodobě prosazuje. Podle něj nejde o technické, ale čistě politické rozhodnutí.

Projekt mostu přes Messinskou úžinu není v Itálii novinkou. Poprvé se o něm uvažovalo už v 60. letech a v různých variantách byl několikrát schválen a zrušen.

Myšlenka přemostění Messinské úžiny však sahá až do starověku, kdy o ní uvažovali Římané. Meloniová projekt znovu oživila v roce 2023 a od té doby prošel několika fázemi příprav.

Klíčový projekt má stát 13,5 miliardy eur (přibližně 328 miliard korun) a před rozhodnutím Corte dei Conti měl být podle vládních plánů dokončen mezi lety 2032 a 2033.

Přípravné práce měly začít už letos na podzim. Hlavní částí projektu má být visutý most dlouhý téměř 3,7 kilometru, z toho 3,3 kilometru samotného zavěšeného úseku. Tím by překonal dosavadního rekordmana, turecký most Çanakkale, o více než 1200 metrů.

Evropská komise rovněž společně s Corte dei Conti požádala o doplnění informací. V dopise, který zaslala italské vládě, se uvádí, že „byly identifikovány oblasti, které vyžadují objasnění, jakož i další opatření, která by měla italským orgánům pomoci řešit případné nedostatky před udělením souhlasu s výstavbou nebo zahájením prací“.

Zásobovací koridor alianceZásobovací koridor aliance

Achillova pata NATO se mění v jeho zbraň: Via Baltica může být noční můrou Kremlu

Komise by navíc ráda projednala dopad na životní prostředí zvířat, jakož i kompenzační opatření a otázky související s vodou, ovzduším a hlukem.

Reakce premiérky Giorgie Meloniové byla ostře vyhraněná. V oficiálním prohlášení označila rozhodnutí soudu za „další příklad zasahování soudní moci do rozhodnutí vlády a parlamentu“ a kritizovala i údajně formální námitky, například výtku vůči předávání podkladů přes digitální odkazy.

Co bude dál?

Jako „nejvhodnější odpověď“ uvedla probíhající reformu soudního systému a samotného Nejvyššího kontrolního úřadu, kterou právě projednává Senát. Meloniová zároveň ujistila, že vláda ve spolupráci s parlamentem bude v projektu pokračovat.

K návrhu, stavbě a dohledu nad mostem přes Messinskou úžinu včetně silničních a železničních propojení a zajištění BOZP a environmentálního monitoringu byl vybrán generální dodavatel Eurolink, vedený společností Webuild SpA. Most navrhuje dánská inženýrská společnost Cowi.

Ačkoliv rozhodnutí soudu zatím výstavbu neblokuje definitivně, může ji výrazně zdržet. Vláda by v krajním případě musela výhrady přebít novým hlasováním, aby mohla projekt posunout dál.

Impérium peněz a mociImpérium peněz a moci

„KryptoBarron“ Trump: devatenáctiletý syn prezidenta vydělal miliardy na digitálních měnách