Peking má ropné plošiny nejen k těžbě surovin, ale i k prosazování politických ambicí v regionu
Shutterstock.com
Těžba místo výstřelů
Peking zkouší, co mu Tchaj-wan dovolí. Ropné plošiny používá jako zbraň a nátlakovou „šedou zónu“
Asijská velmoc využívá donucovací akce, ale vyhýbá se přímému vojenskému střetu. Tchaj-pej označila vrty čínské státní společnosti Cnooc za nezákonné a žádá jejich okamžité odstranění.
šéfredaktor
Čínské ropné plošiny umístěné v exkluzivní ekonomické zóně Tchaj-wanu vyvolaly v uplynulých dnech ostrý spor. Tchaj-wan požaduje jejich okamžité odstranění, analytici však varují, že Peking tímto krokem testuje hranice a snaží se postupně normalizovat své nároky.
Podle think-tanku Jamestown Foundation, který cituje americký zpravodajský web Newsweek, byly v tchajwanské zóně zaznamenány nejméně tři vrtné plošiny a podpůrná plavidla čínské státní společnosti Cnooc.
Jedna z nich se nachází pouhých 30 mil od chráněné oblasti kolem Prataských ostrovů, kde Tchaj-pej od roku 2024 udržuje vojenskou posádku.
Čínská námořní správa navíc pravidelně vydává bezpečnostní varování s novými souřadnicemi plošin, což experti považují za promyšlený nástroj „šedé zóny“, tedy takového mocenského přístupu, který používá donucovací akce, ale vždycky se chytře zastaví těsně před hranicí otevřeného vojenského konfliktu.
„Jde o taktiku, která má z čínského porušování suverenity menšího souseda učinit standard a postavit Tchaj-wan do nevýhodné situace, kdy buď zareaguje a bude obviněn z eskalace, nebo neudělá nic a bude působit slabě,“ vysvětlil Ray Powell z analytické skupiny SeaLight při Stanfordově univerzitě.
Mluvčí tchajwanské prezidentské kanceláře Karen Kuo označila podle Newsweeku čínské vrty za nezákonné a vyzvala k jejich okamžitému ukončení.
Kritici však upozorňují, že Tchaj-wan reagoval opožděně – plošiny podle dostupných informací stojí v jeho vodách už od roku 2020.
„Není dobré, že Tchaj-pej čekala pět let a ozvala se až poté, co na věc upozornil zahraniční tisk,“ poznamenal právník Julian Ku z Hofstra University.
Spor bez arbitráže
Tchaj-wan se na rozdíl od Filipín nemůže obrátit na mezinárodní soudy, protože není členem OSN. To výrazně omezuje jeho možnosti prosazovat své nároky právní cestou.
V roce 2016 sice arbitrážní tribunál v Haagu odmítl čínské nároky v Jihočínském moři, rozsudek se však Tchaj-wanu přímo netýkal.
Podobné spory s čínskými ropnými plošinami nejsou nové. V roce 2014 nasazení vrtné plošiny u Paracelských ostrovů vyvolalo krizi s Vietnamem.
Rusko a Čína podepsaly energetický megadeal. Svět čeká nový „plynový řád“
Japonsko dlouhodobě protestuje proti desítkám čínských staveb v oblasti Východočínského moře a Jižní Korea už dříve kritizovala plošinu ve Žlutém moři.
Jamestown Foundation upozorňuje, že Peking si tímto způsobem postupně buduje dlouhodobou přítomnost ve „třech blízkých mořích“ – Jihočínském, Východočínském a Žlutém.
Zatím není jasné, jak Tchaj-pej zareaguje. O možnostech vojenského zásahu se nemluví, pravděpodobnější jsou diplomatické kroky a další snaha upozornit mezinárodní partnery.
Peking však dává najevo, že se svého postupu vzdát nehodlá – a využívá ropné plošiny nejen k těžbě surovin, ale i k prosazování politických ambicí v regionu.
