Dva vládci podepsali obří energetický kontrakt
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Problémy pro Washington
Rusko a Čína podepsaly energetický megadeal. Svět čeká nový „plynový řád“
Pro Spojené státy dohoda znamená dvojí problém: čínská poptávka po LNG slábne a evropský průmysl čelí rostoucím nákladům, které mohou zasáhnout i politické a obchodní vztahy. Vítězem je zatím především Čína.
editor
Podepsání dohody o plynovodu Síla Sibiře 2 mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem patří k nejzásadnějším krokům posledních let v oblasti energetiky. Projekt, o němž se diskutovalo více než deset let, má do Číny přivést přes 100 miliard metrů krychlových plynu ročně.
To je objem, který měl původně proudit do Evropy přes Nord Stream 2 – než evropské vlády pod tlakem války na Ukrajině slíbily ruský plyn zcela opustit, připomíná energetický web Oilprice.com.
Evropa mezitím nahrazuje ruský plyn především americkým LNG. Jenže dovoz zkapalněného plynu je podstatně dražší než potrubní dodávky, ať už z Ruska, nebo z Norska.
To staví evropský průmysl do nevýhodné pozice: vyšší ceny energií zvyšují náklady výrobců a oslabují jejich konkurenceschopnost vůči Číně, která získává přístup k levnějším ruským dodávkám.
Spojené státy na první pohled profitují, protože Evropa se stává největším odběratelem jejich LNG. Jenže situace má i stinnou stránku.
Evropa musí investovat miliardy do podpory domácností a firem, což vyčerpává státní rozpočty a omezuje kupní sílu. Z dlouhodobého pohledu to může oslabit i americké exportéry, protože jejich klíčový zákazník bude mít stále méně prostředků na nákup.
Pro Washington je problematické i to, že Čína omezila dovoz amerického LNG už na jaře kvůli celním sporům. Místo toho posiluje vztahy s Ruskem, které se zbavuje závislosti na evropském trhu. Tím se bortí koncept „energetické dominance“, s nímž přišla administrativa Donalda Trumpa.
Navíc roste spotřeba plynu přímo v USA – především kvůli rozmachu datových center. To může vést k růstu domácích cen a k omezené nabídce pro export, což Evropu postaví před ještě dražší účty.
Zatímco evropská politika dál směřuje k postupnému odklonu od fosilních paliv, realita ukazuje, že plyn zůstane na dlouhá desetiletí klíčovým zdrojem energie.
Dohoda mezi Ruskem a Čínou tak urychluje formování nového „plynového řádu“ – světa, kde Evropa platí nejvyšší ceny, Spojené státy ztrácí čínský trh a Čína posiluje svou pozici díky levné energii ze Sibiře.
