Odběr plynu z USA ještě stoupne poté, co se prezident Donald Trump dohodl s Unií na tom, že z Ameriky odebere značné množství LNG každý rok
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Energetika
Spojené státy ženou LNG pod tlakem do Evropy. Vysoký odběr ale napíná kapacity k prasknutí
Americký zkapalněný zemní plyn táhne globální energetický trh. Přesto mu hrozí mimo jiné úzká hrdla v dopravě a drahá povinnost využívat lodě pod americkou vlajkou.
editor
Spojené státy letos lámou rekordy v exportu zkapalněného zemního plynu (LNG). Silná poptávka ze strany domácího průmyslu i evropských odběratelů žene vývozy na nová maxima, přičemž ceny rostou, aniž by to poptávku oslabovalo. Za optimistickými čísly se ale skrývá zásadní slabina – nedostatek kapacit plynovodů.
Podle dat společnosti Kpler dosáhly americké exporty LNG od ledna do srpna 69 milionů tun, což je o 22 procent více než ve stejném období loni. To znamená o 12,4 milionu tun vyšší objem než za celý rok 2024. Současně stoupá i domácí spotřeba plynu, zejména ze strany firem a průmyslových podniků.
Vyšší poptávka logicky tlačí na růst cen. Ty sice zůstávají pod úrovněmi z let 2022 a 2023, přesto od začátku roku dosahovaly v průměru zhruba 0,30 dolaru za metr krychlový (tedy asi 25 eur za megawatthodinu). Evropu to však od nákupů neodrazuje, upozorňuje server Oilprice.com.
Naopak – dovoz amerického LNG na starý kontinent vzrostl o 61 procent. Důvodem je kombinace vyprázdněných zásobníků po loňské topné sezóně, slabší výroby z větru a vody i závazku EU nakupovat více americké energie.
Podle americké vládní agentury EIA lze očekávat, že ceny budou dál růst, a to zejména v zimě a v příštím roce. Přestože těžba plynu v USA také láme rekordy – začátkem srpna dosahovala zhruba tří miliard kubických metrů denně – poptávka ji převyšuje. Klíčovým úzkým hrdlem jsou však plynovody.
„Nejde o dostupnost plynu, jde o dopravu,“ varovala viceprezidentka společnosti Cheniere Energy, největšího amerického exportéra LNG. Na pobřeží Mexického zálivu sice vzniká hned několik nových zkapalňovacích terminálů, ale rozvoj přepravní infrastruktury zdaleka neodpovídá tomuto tempu.
Kromě omezených kapacit hrozí sektoru i nová regulační překážka. Od roku 2028 by mělo být jedno procento exportů přepravováno na lodích pod americkou vlajkou a od roku 2029 dokonce i na plavidlech postavených v USA, píše Oilprice.com.
Problém je, že v současnosti prakticky žádné takové tankery neexistují. Výstavba lodí v USA by navíc stála dvou- až čtyřnásobek oproti Koreji či Číně, varují zástupci průmyslu.
Americký LNG tak stojí na křižovatce. Zatímco poptávka v Evropě i doma roste a rekordní exporty podporují příjmy producentů, nedostatek plynovodů a nákladná regulace mohou ambiciózní expanzi zpomalit.
