Draghi opět varuje Evropu

Draghi opět varuje Evropu

Shutterstock.com

Mario Draghi varuje: Evropa čelí největšímu počtu nepřátel v historii

Mario Draghi není typ, který by mluvil do větru. Když bývalý prezident Evropské centrální banky a někdejší italský premiér promluví, evropské hlavní města zpozorní. A to, co zaznělo z jeho úst při převzetí Ceny Karla Velikého, rozhodně nebyl proslov určený jen do vitríny dějin.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

„Evropa možná nikdy neměla víc nepřátel než dnes – zvenčí i zevnitř,“ zaznělo z videoposelství, kterým Draghi v sobotu převzal prestižní ocenění od města Cáchy. V době, kdy se kontinent zmítá v řadě krizí – geopolitických, ekonomických i politických – působila jeho slova jako mrazivá diagnóza a zároveň poslední varování.

Trojí výzva: Síla nebo zánik

Draghi neotálel s konkrétností: „Musíme být silnější. Vojensky, ekonomicky i politicky.“

To není fráze, ale plán přežití. Evropa podle něj musí přestat být pasivní pozorovatel globálních střetů, nebo se stane jejich obětí. Právě to podtrhl i německý poslanec Armin Laschet, šéf správní rady udělující cenu: „Evropa se nesmí stát pěšákem v globálních krizích.“ Draghiho historický výrok z roku 2012 – „uděláme cokoliv“ – tak podle něj dnes rezonuje silněji než kdykoli předtím.

Vystřízlivění přichází i s tvrdými čísly: Evropa zaostává za Spojenými státy i Čínou. A právě konkurenceschopnost je tím bodem, kde může evropský projekt začít povážlivě skřípat.

Pomalá smrt jménem nečinnost

Za těmito varováními nestojí jen pocity, ale data. V roce 2024 předložil Draghi ve své zprávě o konkurenceschopnosti EU ohromujících 383 doporučení, jak znovu nastartovat evropskou ekonomiku.

Jenže místo rozjetého reformního vlaku přišla realita bruselského provozu. „Zranitelnosti se zvyšují,“ prohlásil nedávno Draghi s frustrací. Postup je pomalý, politická vůle slabá, zájmy roztříštěné. Správní rada ceny proto označila její letošní udělení za „záměrný signál“ evropským lídrům, že čas na činy vypršel.

„Situace je dramatická. Ekonomická síla je základem všeho dalšího,“ varovala rada. A Draghi, který léta ztělesňoval rozvahu, dnes zní téměř zoufale.

Mezi slovy a dějinami

Cena Karla Velikého není jen plaketa s hezkým jménem. Vznikla v roce 1949 jako výraz touhy po evropské jednotě po druhé světové válce. Jejími držiteli jsou mimo jiné papež František, Emmanuel Macron, Volodymyr Zelenskyj a ukrajinský lid. V roce 2025 ji obdržela Ursula von der Leyen.

Letos připadla Draghiho slovům tíha, která přesahuje symboliku. Jeho řeč je výzvou k jednání. K přehodnocení směřování Evropy, která zůstává rozkročená mezi minulostí a budoucností. Mezi svou historickou ideou a reálnou geopolitickou silou.

Oficiální ceremoniál proběhne v květnu. Ale jak Draghi naznačil – Evropa by si neměla dovolit čekat do jara.