Peking sahá po trumfech, které mohou zamíchat globální energetickou rovnováhou
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Skrytý souboj
USA riskují ztrátu vlivu. Čína míří ke světové energetické dominanci
Masivní investice do čistých technologií jako jaderná fúze či thoriové reaktory dávají Pekingu náskok, který Washington jen těžko dožene.
editor
Donald Trump plánuje zavést novou vlnu cel vůči Číně, hlavní geopolitické i ekonomické konkurentce Spojených států. Cla, která původně hrozila výší až 145 procent, byla nakonec stanovena na 30 procent.
Ani to není malá výše, přesto podle analytiků nebude mít opatření zásadní negativní dopad na čínskou ekonomiku nebo její obchodní bilanci – naopak může posílit pozici Pekingu na světových trzích.
Mnohé země mohou na Trumpovu obchodní politiku reagovat přesunem obchodních vztahů směrem k říši středu, čímž by USA fakticky odstřihly od klíčových partnerství, varuje respektovaný ekonomický web Oilprice.com.
Navíc experti upozorňují, že cla míří zcela špatným směrem. „Zatímco prezident Trump je uvaluje na ocel a měď, Čína pádí kupředu v něčem mnohem zásadnějším – v levné, čisté energii,“ píše web The Hill.
Čína, druhá největší ekonomika světa, je v závodě o čistou energii o několik délek před zbytkem světa. V roce 2024 už čistá energetika tvořila přes deset procent jejího HDP.
Oproti tomu Spojené státy se pod Trumpovým vedením vydaly opačným směrem – odklon od obnovitelných zdrojů a návrat k fosilním palivům.
Rozsah čínských investic je ohromující. I když se tempo růstu v roce 2024 zpomalilo oproti skokovému 40procentnímu růstu v roce 2023, Čína stále investovala 13,6 bilionu jüanů (tedy přibližně 40 bilionů korun) do čisté energetiky.
To je částka srovnatelná s celkovými výdaji zbytku světa na fosilní paliva za stejné období – a přibližně odpovídá celé ekonomice Saúdské Arábie.
Amerika sedí na pokladu za miliardy. Uhelný popílek ukrývá vzácné kovy pro baterie i soláry
Tento objem financí umožňuje Číně nejen ovládnout dodavatelské řetězce čisté energie, ale také rozšiřovat svůj vliv v rozvojových zemích.
Výsledkem může být, že Peking v budoucnu převezme roli lídra globálního energetického trhu – zejména pokud se USA budou odklánět od výzkumu a vývoje v této oblasti, poznamenává Oilprice.com.
Thoriové reaktory i umělé slunce
Zásadní výhodou Číny je její důraz na vývoj převratných technologií. Jedním z hlavních příkladů je výzkum thoriových reaktorů, které jsou považovány za „svatý grál“ bezemisní energetiky. Thorium je v přírodě mnohem dostupnější než uran a podle některých odhadů je až 200krát výkonnější jako palivo.
Zatímco Spojené státy o tomto potenciálu věděly desetiletí, ale prakticky ho nevyužily, Čína výrazně pokročila. Podle serveru The Hill čínští vědci nedávno dosáhli průlomu: poprvé v historii se jim podařilo doplnit palivo do tzv. reaktoru s roztavenou solí, který využívá thorium jako palivo, aniž by museli zastavit jeho provoz a přerušit výrobu elektřiny.
To je technicky velmi náročné a dosud se to nikomu nepodařilo — běžné reaktory se totiž při výměně paliva musejí vypnout. Tento úspěch znamená důležitý krok směrem ke stabilní a efektivní výrobě čisté energie z thoria.
Další oblastí, kde Čína míří k prvenství, je jaderná fúze. Její vlajkový projekt EAST (Experimental Advanced Superconducting Tokamak), přezdívaný také „umělé slunce“, nedávno vytvořil světový rekord, když udržel plazma po dobu 1066 sekund.
I když USA dosáhly některých zásadních průlomů, nemohou Číně konkurovat v rychlosti výstavby, objemu investic ani vytrvalosti v otázce strategických projektů v energetice.
„I kdyby teď nebyla Čína v čele, její trajektorie je pro USA velmi nepříznivá,“ uvedl pro magazín IEEE Spectrum analytik Decker Eveleth z neziskové organizace CNA zaměřené na národní bezpečnost Spojených států.
EU na hraně. Příští rozpočet může selhat dřív, než vůbec začne platit
Čína si díky investicím do moderních technologií a infrastrukturní expanzi systematicky buduje postavení, které může změnit rozložení sil v globálním energetickém sektoru.
Oproti tomu americká orientace na krátkodobé celní politiky a návrat k fosilním palivům oslabuje konkurenceschopnost USA.
Cla, byť agresivní, nemají šanci zvrátit technologický náskok, který si Čína postupně vybudovala. Místo ekonomického tlaku se tak Spojené státy mohou ocitnout v roli pozorovatele technologické dominance svého hlavního rivala.
