Nový průzkum Carnegie ukazuje, že většina Američanů už nepovažuje USA za jedinou supervelmoc

Nový průzkum Carnegie ukazuje, že většina Američanů už nepovažuje USA za jedinou supervelmoc

Shutterstock.com

Velmoc na ústupu

Američané rezignují na roli světové jedničky. Většina čeká, že Čína brzy předběhne USA – a nevadí jim to

Američané přestávají věřit ve svou vlastní velikost. Téměř polovina jich čeká, že Čína předběhne Spojené státy do pěti let jako nová světová velmoc, a většina tvrdí, že by se tím jejich život nijak zásadně nezhoršil.

Adam Opatrný

Adam Opatrný

Redaktor junior

Amerika ztrácí víru ve vlastní výjimečnost. Ne v očích soupeřů, ale ve svých vlastních. Nový průzkum think-tanku Carnegie Endowment for International Peace ukazuje, že většina Američanů už nepovažuje USA za jedinou světovou supervelmoc.

A co víc: velká část veřejnosti se smiřuje s tím, že je Čína brzy předběhne. To je v době globálního byznysového střetu pozoruhodný obrat. Washington se nyní poměřuje s Pekingem takřka ve všech oblastech světového obchodu, například v otázce strategických surovin se přitom horečně snaží držet se svým soupeřem krok.

Ještě před de facto jednou generací byla převaha Spojených států nejen v očích americké veřejnosti samozřejmostí. Studená válka skončila vítězstvím Západu, svět byl „unipolární“ a prezidenti mluvili o USA jako o „nepostradatelném národu, který drží svět pohromadě“. Dnes tentýž stát slyší od vlastních občanů něco jiného.

Pouze 41 procent Američanů v současnosti říká, že USA jsou „nejmocnější a nejvlivnější zemí světa“. Většina, 59 procent, už je vnímá jen jako jednu z několika silných mocností. Nejde o slovíčkaření.

Ještě tvrdší je pohled na Čínu. Téměř dvě třetiny respondentů tvrdí, že asijská velmoc už dnes má stejnou nebo větší globální sílu než Spojené státy. A 47 procent očekává, že USA předhoní nejpozději do pěti let.

Trojice autorů studie to shrnuje bez obalu: „Tento překvapivý výsledek zpochybňuje, zda by americká veřejnost byla ochotná nést významné náklady, aby si Spojené státy udržely mocenskou převahu nad Čínou.“ Jinými slovy: Američané už nevěří, že stojí za to platit cenu za prvenství.

Ovšem to, co je z pohledu USA nejznepokojivější, přichází vzápětí. Přestože tři čtvrtiny lidí říkají, že americký vliv ve světě je pro ně důležitý, 62 procent zároveň tvrdí, že by se jejich život nezhoršil, pokud by Čína Spojené státy předstihla. Pouze 14 procent očekává „výrazné zhoršení“.

Studie zároveň ukazuje, že nejde jen o momentální politickou náladu. Rozdíly jsou generační. Mladí Američané vyrůstají ve světě, kde USA nejsou středem vesmíru, a berou to jako normální stav. Zatímco mezi seniory považuje americkou globální sílu za „velmi důležitou“ většina, u generace Z je to sotva třetina.

Mladší ročníky také výrazně méně věří, že by jejich život utrpěl, pokud by Čína převzala roli nejsilnější mocnosti. Autoři to vysvětlují prostě: mladí už většinu života žijí v realitě silné Číny.

V jednom odstavci to studie formuluje téměř chladně: „Mileniálové a generace Z se liší od starších Američanů především tím, že jsou méně zanícení a více ambivalentní ohledně hodnoty americké moci.“

To je zdvořilý akademický jazyk pro něco mnohem syrovějšího: mladá generace Američanů již nemá chuť bránit ekonomické impérium Spojených států.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa si je pozice USA ve světě vědoma a snaží se vývoj zvrátit. To je například důvod, proč nejvyšší politik zaoceánské velmoci mluví o uvolňování pravidel pro výstavbu jaderných elektráren – chce, aby země držela krok s Čínou, která jich v současnosti staví desítky.