Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Česko je země zcela závislá na co nejvolnějším obchodu. Protekcionismus je ten nejhorší zločin proti národním zájmům.
Čeští zemědělci a potravináři se přiblížili naplnění svého letitého snu. Poslanci vládního ANO připravili návrh novely zákona, který nařídí obchodním řetězcům minimální podíl prodávaných potravin původem z Česka. Z 55 procent má postupně stoupnout až na neuvěřitelných 85 procent.
Přímočará linka k zájmům vládního Agrofertu je zřejmá a zcela nehorázná. Že toto nařízení ale prosazují i další sedláci a potravináři, není o nic méně zcestné. A vůbec nejde o to, že je to proti nějakým evropským regulím.
Česko je země zcela závislá na co nejvolnějším obchodu a protekcionismus je ten nejhorší zločin proti národním zájmům, včetně zájmu samotných potravinářů. Co by asi říkali na to, kdyby si strojaři prosadili, že když mají producenti jídla své kvóty na trhu, tak také budou mít povinnost nakoupit 85 procent techniky a stavebních konstrukcí od tuzemských dodavatelů o něco dráž, než stojí na světovém trhu? Ta absurdita je naprosto zřejmá snad každému kromě této party.
Čeští producenti potravin mají objektivně potíže s konkurenceschopností, přestože je domácí spotřebitelé už dávno preferují. A je to jednoznačně důsledek domácí zemědělské politiky, která dlouhodobě protežuje velkovýrobu a snižuje tak konkurenci na domácím trhu. Nedávné potravinové bitvy s Poláky nejsou o ničem jiném.
Děje se tak zejména v poslední době, kdy se dotace přesouvají od malých, produkčně zajímavých podniků ke kolosům typu Agrofert. Dotace na Babišův toustový chléb je jen špičkou ledovce. Výsledek je učebnicové zhoršování poměru ceny a kvality u masové české produkce a nedostatečná nabídka vysoce kvalitního zboží.
Stále ve velkém vyvážíme živá zvířata a dovážíme maso, přičemž zejména prémiová řeznictví už několik let marně shánějí spolehlivé tuzemské dodavatele. U zeleniny to není o moc jiné. Nedostatečná konkurence, kdy v řadě potravinářských odvětví dominují firmy z koncernu Agrofert, odřezává menší perspektivní firmy od zdroje suroviny, ale i od širšího přístupu na trh. A nakonec je i příčinou, proč obchody doplňují nabídku zahraničním zbožím více, než by bylo standardní.
