Měl by stát zakročit tam, kde selhávají rodiče a potravináři? Podle odborníků chybí legislativa, která by regulovala nezdravý životní styl dětí
Ilustrační foto: Shutterstock.com
Boj proti obezitě
V EU vadí reklama na nezdravé jídlo cílená na děti. Sílí hlasy po zákazu platném ve všech členských zemích
Stále více evropských zemí odmítá reklamu na vysoce zpracované potraviny, jako jsou cukrovinky nebo fast food, která míří na dětské publikum. Důvodem je rostoucí výskyt dětské obezity. Samoregulace selhává, roste proto tlak některých států na společnou přísnější legislativu.
redaktor
Zatímco některé státy už podnikají konkrétní kroky, Evropská komise se zatím drží strategie samoregulace průmyslu. Kritici ale upozorňují, že to nestačí. A požadují závazné kroky platné v celé Evropské unii, informuje web Euractiv.com.
Jako jedno z prvních vystoupilo proti nezdravým potravinám v letošním roce Norsko. V dubnu zde vláda oznámila zákaz reklamy na sladké a tučné produkty, jako jsou čokoláda, sladké pomazánky, energetické nápoje či fast food, pokud jsou určeny nezletilým.
Nová pravidla se navíc týkají i reklamy, která sice míří na dospělé, ale má zjevně ovlivnit rozhodování rodičů vůči dětem.
Omezení reklamy pro děti zvažuje i Bulharsko, konkrétně u energetických nápojů. V Dánsku zase tamní vláda plánuje změnu zákona o marketingu – podle tamního ministerstva zdravotnictví totiž potravinářské firmy opakovaně porušují vlastní pravidla, která mají reklamu na nezdravé produkty pro děti omezovat.
„Proto potřebujeme zpřísnit legislativu,“ uvedl dánský ministr průmyslu Morten Bødskov.
Regulace reklamy na nezdravé potraviny se na úrovni EU dlouhodobě opírá o tzv. EU Pledge, dobrovolný závazek vytvořený Světovou federací inzerentů (WFA) v roce 2007.
Podniky v potravinářském sektoru se v rámci tohoto schématu hlásí k odpovědnému přístupu, přičemž si samy nastavují pravidla i dohled nad jejich plněním.
Tento přístup je ale stále častěji zpochybňován. „Mezi tím, co ukazují výzkumy o dopadech reklamy, a tím, co dělá Komise, je obrovská propast,“ upozorňuje Emma Calvertová, zástupkyně vedoucí sekce potravin v Evropské organizaci spotřebitelů.
„Víme, že marketing nezdravých potravin ovlivňuje dětskou obezitu. Víme, že děti jsou těmito reklamami zahlceny.“
Zástupce WFA Will Gilroy naopak zdůrazňuje, že pokud firma jednou EU Pledge podepíše, „už nejde o dobrovolnost, protože jde o korporátní závazek“. Dodává, že Evropská komise tento model považuje za „velmi důvěryhodnou formu samoregulace“.
Statistiky ale hovoří jasně. Podle údajů Světové zdravotnické organizace trpí v evropském regionu nadváhou nebo obezitou téměř každé třetí dítě – konkrétně 29 procent chlapců a 27 procent dívek.
Ani Česká republika na tom není dobře. Data Státního zdravotního ústavu z roku 2021 ukazují, že 16,4 procenta dětí je obézních a dalších 9,6 procenta má nadváhu. Každé čtvrté dítě má tedy problém s tělesnou hmotností.
Výzkumy opakovaně dokazují, že i krátké vystavení reklamě na jídlo má přímý vliv na spotřebu. Nedávná britská studie zjistila, že pouhých pět minut sledování reklamy na značkové potraviny vedlo u dětí ke zvýšení kalorického příjmu – o 58 kilokalorií při svačině a o dalších 73 kilokalorií během oběda. Efekt odpovídá zhruba jedné cereální tyčince.
Mladiství, kteří byli vystaveni reklamám na produkty s vysokým obsahem tuku, cukru a soli, zkonzumovali v průměru o 130 kilokalorií navíc – což odpovídá dvěma krajícům chleba.
Emma Calvertová proto volá po zásadní změně: „Nechat potravináře rozhodovat, co smí inzerovat dětem, je jako svěřit lišce dohled nad kurníkem.“
Podle Calvertové je důkazem slabosti EU Pledge i to, že některé firmy v rámci tohoto schématu klasifikovaly dorty a sušenky jako „vhodné pro děti“. Zmiňuje přitom konkrétní jména velkých hráčů – Mondelēz, Nestlé, McDonald’s, Coca-Cola, Danone nebo Ferrero.
Navrhuje proto, aby Evropská komise do roku 2026 předložila právně závaznou legislativu, která by platila ve všech členských zemích.
Podobně smýšlí i Alessandro Gallina z Evropské aliance pro veřejné zdraví: „Komise má zásadní odpovědnost zavést závazné předpisy, které půjdou dál než jen po povrchu a skutečně ochrání děti,“ uvedl pro Euractiv.
Na dotaz serveru Euractiv reagovala Evropská komise odkazem na směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Ta členské státy motivuje k omezení škodlivé reklamy pro děti, avšak nadále staví na „spolu-regulaci“ a „podpoře samoregulace prostřednictvím kodexů chování“.
V přípravě je také nový akční plán EU pro dětskou obezitu, který má být zveřejněn ještě letos. „Přispěje k informování členských států o možných krocích v boji proti dětské obezitě,“ uvedla Komise.
Podle dostupných informací se ale plošný zákaz reklamy na nezdravé potraviny pro děti v návrhu akčního plánu s největší pravděpodobností neobjeví.
V České republice se mezitím vede debata o zákazu prodeje energetických nápojů nezletilým. Jak informují Novinky.cz, na legislativním návrhu panuje v principu shoda. Jeho rychlé projednání však blokuje část poslanců z řad ODS.
