Ilustrační foto: Shutterstock.com
Hrotagon
Po prvním pololetí je deficit státního rozpočtu nejlepší za posledních šest let
Červnový rozpočet skončil přebytkem 18,2 miliardy korun. Příjmy rostly rychleji než výdaje, nicméně v červnu bývá hospodaření rozpočtu slibnější než v tradičně slabém měsíci květnu. Na příjmové straně se pozitivně projevují platby daně z příjmů právnických osob. I přes pozitivní červnové výsledky zůstává výzvou nepřekročit schválený schodek.
Tereza Krček
V prvních šesti měsících letošního roku se meziročně plnění státního rozpočtu zlepšilo o 26,2 miliardy korun. Příjmy státního rozpočtu vzrostly o 5,7 procenta a byly podpořeny inkasem daní a pojistného.
Po konsolidaci převyšuje inkaso daní a pojistného růstem tempo běžných výdajů o 6,5 procentního bodu. Aktuální výběr daní za první polovinu roku zaostává za schváleným rozpočtem jen o necelé dvě miliardy.
Výdaje překonaly úroveň z minulého roku o 2,5 procenta a zatím dodržují předepsaný scénář. Ke konci června skončilo hospodaření státního rozpočtu deficitem přes 152,4 miliardy korun (resp. 150,8 miliardy po očištění příjmů a výdajů souvisejících s projekty EU).
Do státního rozpočtu se v letošním roce propsal konsolidační balíček, který na příjmové straně přinesl mimo jiné zrušení či omezení slev na dani, úpravu progrese daně z příjmů fyzických osob, zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 procent na 21, zavedení dvou sazeb DPH a také vyšší daně z nemovitosti.
Inkaso daní se zvýšilo o 9,9 procenta (+46,7 miliardy korun), výběr pojistného vzrostl o 7,5 procenta (+27,6 miliardy korun). Finanční prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů snížily příjmy o 18,8 miliardy korun (-23,6 procenta).
Meziročně příjmy pozitivně ovlivnilo inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,9 procenta = +8,4 miliardy korun), růst mezd a platů a vliv daňových změn.
U inkasa daně z příjmů právnických osob se pozitivně odrazila úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na dani a část úhrady vyrovnání daně za rok 2024 u těch poplatníků, kteří spadají do povinného auditu, resp. jim daňové přiznání podává daňový poradce (+11,3 procenta = +12,2 miliardy korun). Inkaso daně z přidané hodnoty (+7,4 procenta = +13,4 miliardy korun) pozitivně ovlivňuje růst nominálních výdajů domácností.
Na výdajové straně bylo cílem snížit objem platů ve státní sféře, seškrtání dotací, snížení státní podpory u stavebního spoření. Celkové výdaje meziročně vzrostly o 28,3 miliardy korun (+2,5 procenta).
Nejvýznamnější byl podíl běžných výdajů (+2,3 procenta = +24,4 miliardy korun), následovalo financování vzdělávání (+17,9 miliardy korun), sociální transfery (+12,9 miliardy korun), obsluha státního dluhu (+4,9 miliardy korun), platy zaměstnanců v organizačních složkách státu (+4,0 miliardy korun), odvody do rozpočtu Evropské unie (2,5 miliardy korun) a kompenzace České poště (+2,3 miliardy korun).
Výdaje na obsluhu státního dluhu za leden až červen 2025 (47,8 miliardy korun) odpovídají zhruba stejné výši výdajů úhrnem za celý rok 2014 (48,29 miliardy korun).
Autorka je analytička Raiffeisenbank
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
