Donald Trump a čínský prezident Si Ťin-pching zápasí o světovou dominanci
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Průmyslový patriotismus
Trump kupuje doly, Pentagon investuje: USA chtějí ovládnout těžbu vzácných zemin a ubránit se Číně
Napětí mezi Spojenými státy a Čínou kvůli kriticky důležitým vzácným zeminám eskaluje. Peking rozšiřuje vývozní kontroly, zatímco administrativa Donalda Trumpa agresivně investuje do těžebních firem v Kanadě i USA, aby si zajistila přístup k surovinám klíčovým pro obranný a technologický průmysl.
editor
Americký akciový trh minulý pátek zažil nejhlubší propad za posledních šest měsíců. Index S&P 500 oslabil téměř o tři procenta poté, co prezident Donald Trump pohrozil „masivním zvýšením cel na čínské produkty“ kvůli pokračujícímu monopolu Pekingu na trhu se kovy vzácných zemin.
Čína přitom oznámila rozšíření vývozních kontrol o dalších pět klíčových prvků, včetně wolframu, teluru a molybdenu, čímž zvýšila celkový počet omezených kovů na dvanáct. Každý exportér nyní musí žádat o zvláštní povolení a dokládat konečné využití suroviny.
Zatímco jednání mezi Washingtonem a Pekingem stagnují, Čína nese hlavní dopad celní války – její zboží čelí souhrnným clům ve výši až 65 procent. Informuje o tom globální ekonomický web Oilprice.com.
Ne všechny sektory však Trumpova strategie zasáhla negativně. Akcie kanadského těžaře Trilogy Metals vzrostly o téměř 140 procent poté, co americká vláda odkoupila desetiprocentní podíl s možností dalšího navýšení.
USA tvrdě zasáhly ruský ropný průmysl v Evropě. Jedné zemi hrozí kolaps
Součástí dohody je i zrušení zákazu výstavby silnice Ambler Road na Aljašce, který dříve prosadila Bidenova administrativa kvůli ochraně přírody.
Projekt má usnadnit přístup do těžebního regionu Ambler s bohatými zásobami mědi, kobaltu a germania. Od oznámení investice vzrostla tržní hodnota Trilogy na téměř miliardu dolarů, přesto krok vyvolal etické otázky.
„Je mimořádné, když má stát podíl v domácí firmě – ale ještě neobvyklejší, když jde o zahraniční vládu,“ řekl pro Bloomberg profesor Richard Leblanc z York University. „Takový vztah je z pohledu správy a etiky jasným střetem zájmů.“
Investor jménem Pentagon
Trumpova administrativa však neplánuje u Trilogy skončit. Ministerstvo energetiky nedávno uzavřelo podobnou dohodu s kanadskou společností Lithium Americas a ministerstvo obrany koupilo podíl v americké MP Materials z Las Vegas.
Pentagon se díky investici 400 milionů dolarů stane patnáctiprocentním akcionářem a zároveň poskytne firmě půjčku 150 milionů dolarů. Cílem je vybudovat plně domácí dodavatelský řetězec magnetů z neodymu a praseodymu – surovin, bez nichž se neobejdou bojové letouny ani iPhony.
Součástí dohody je i garantovaná výkupní cena 110 dolarů za kilogram těchto slitin, což je téměř dvojnásobek současné tržní hodnoty. To podle agentury Reuters vytvoří „neprůstřelné“ ziskové prostředí pro americké výrobce a zásadně ovlivní ceny napříč obranným, automobilovým i technologickým sektorem.
MP Materials od oznámení dohody zdvojnásobila hodnotu svých akcií a celý západní sektor těžby kovů vzácných zemin zažívá prudký růst. Akcie firem jako NioCorp Developments, Lynas Rare Earths nebo USA Rare Earths vzrostly od začátku roku o stovky procent.
Americký kapitalismus
Podle šéfa společnosti Energy Fuels Marka Chalmerse ale Spojené státy potřebují jít ještě dál. „Aby Amerika přestala být závislá na Číně, musí vláda uzavírat více podobných dohod s domácími těžaři,“ uvedl pro CNBC.
Bílý dům podle něj tuto strategii zvažuje a nevylučuje další investice výměnou za kapitálové podíly nebo garance výkupních cen.
Trump tak svým způsobem znovu definoval pojem „americký kapitalismus“. Stát se mění v aktivního hráče na těžebním trhu – a zatímco jedni mluví o strategické soběstačnosti, druzí varují, že Washington riskuje vytvoření nové formy státem řízeného kapitalismu po americku.