Výrobní závod společnosti Tesla
Shutterstock.com
Tesla spustila největší americkou rafinerii lithia. U Corpus Christi chce zkrátit cestu bateriím
V texaském Corpus Christi se v tichosti rozjela revoluce, která může změnit pravidla globálního byznysu s bateriemi. Tesla zde zprovoznila největší a technologicky nejpokročilejší rafinerii lithia ve Spojených státech. Ačkoliv tahle průmyslová stavba nemá futuristické křivky modelu Cybertruck, její dopad na americkou ekonomiku a geopolitiku může být daleko větší.
msk
Nová rafinerie Tesly zpracovává rudu spodumen, a to do formy bateriově použitelného hydroxidu lithného. Zní to nenápadně, ale ve skutečnosti jde o první zařízení svého druhu na severoamerickém kontinentu. A ještě zajímavější je samotný postup: místo tradičních, chemicky náročných metod Tesla nasazuje vlastní technologii, která slibuje čistší, jednodušší a levnější cestu ke klíčovému surovinovému produktu.
„Naše lithium rafinerie přináší Severní Americe energetickou nezávislost,“ uvedla Tesla North America ve videu, kterým oznámila spuštění provozu pouhé dva roky od začátku výstavby. Jason Bevan, manažer areálu Gulf Coast Lithium Refinery, dodává: „Používáme novou technologii, která umožňuje čistší a efektivnější získávání hydroxidu lithného ze spodumenu.“
Proces zahrnuje sérii dopravních systémů, pec, chladič, alkalické loužení, několik stupňů čištění a krystalizaci. Výsledkem je čistý hydroxid lithný připravený pro bateriový průmysl – a vedlejší produkt, anhydrit, který nachází využití ve stavebnictví. Nejde tedy jen o ekologicky šetrnější produkci, ale i o maximální využití výstupních materiálů.
Protičínská strategie s příchutí betonu
Zatímco Evropa stále diskutuje o Green Dealu, ve Spojených státech se rozbíhá jiný typ zelené strategie. Tesla touto rafinerií odemyká přístup k domácím zdrojům klíčového minerálu a zároveň se distancuje od závislosti na Číně, která dosud zpracovávala většinu světového lithia. „Rafinerie umožňuje zajištění kritických minerálů pro skladování energie, výrobu baterií a další rozvoj elektromobility,“ říká mluvčí Tesly ve videu.
Zároveň se z toho stává i otázka národní bezpečnosti. Americká vláda si dobře uvědomuje, že bez kontroly nad dodávkami lithia a vzácných zemin riskuje slabinu nejen v energetice, ale i ve zbrojním průmyslu a automobilovém sektoru. Už během Trumpovy administrativy začal stát prostřednictvím ministerstev obrany a energetiky investovat do menšinových podílů v těžařských a rafinačních projektech v USA a Kanadě.
Aktuálně jde vláda ještě dál: například ministerstvo energetiky poskytlo společnosti Lithium Americas Corp půjčku 2,26 miliardy dolarů na výstavbu obřího lithného dolu Thacker Pass v Nevadě. Jako protihodnotu obdrželo 5% podíl ve firmě i jejím společném podniku s General Motors. GM navíc v roce 2025 investovalo 625 milionů dolarů a získalo 38% podíl v projektu, který má být po dokončení největším zdrojem lithia na západní polokouli.
Bílý prášek s politickou vahou
Kdo by si před deseti lety pomyslel, že bílý prášek z nevadských plání bude mít větší geopolitický význam než ropa? Thacker Pass by měl po spuštění do provozu v roce 2027 zvýšit domácí těžbu lithia téměř desetinásobně oproti dnešní kapacitě. A to je jen začátek.
Vedle lithia se administrativa zaměřuje i na další kritické suroviny. V roce 2025 například MP Materials – americký těžař vzácných zemin – uzavřel veřejně-soukromé partnerství s ministerstvem obrany s cílem vybudovat kompletní domácí dodavatelský řetězec pro výrobu magnetů. Cíl? Odříznout se od čínské dominance v této oblasti.
Nová rafinerie Tesly tak nepředstavuje jen technologický zázrak nebo vítězství designérů výrobních linek. Je to i symbol – konkrétní krok k redefinici globálního průmyslu, kde energetická soběstačnost není sloganem, ale reálným cílem.
