Test důvěry investorů: Americká stopa v ukrajinském lithiu
Shutterstock.com
Ukrajina svěřila rozvoj ložiska lithia Dobra investorům napojeným na USA
Ukrajina v pondělí přiklepla právo rozvíjet ložisko lithia Dobra skupině investorů napojených na USA. Podle Kyjeva jde o zkoušku, zda se podaří přitáhnout západní kapitál do ekonomiky na frontové linii – a zároveň o další šroub v utaženém soukolí vztahů s Washingtonem.
msk
Práva k rozvoji lokality Dobra ve střední Kirovohradské oblasti získala společnost Dobra Lithium Holdings na základě dohody o sdílení produkce (production sharing agreement). Premiérka Julija Svyrydenková oznámila na Telegramu, že stát tímto krokem uzavřel konkrétní kontrakt na jeden z největších ukrajinských zdrojů lithia.
Kdo stojí za projektem a kolik má přitéct peněz
Svyrydenková uvedla, že akcionáři Dobra Lithium Holdings jsou TechMet a Rock Holdings a že projekt má přilákat nejméně 179 milionů dolarů kapitálových investic. Z toho 12 milionů dolarů má jít na průzkum a audit zásob. TechMet je navíc podle americké U.S. International Development Finance Corporation podporován vládou Spojených států – DFC uvádí, že do TechMetu kapitálově vstupuje, aby podpořila jeho práci na dodavatelských řetězcích kritických nerostů.
Do příběhu prosvítá i politicko-byznysová společnost. New York Times minulý týden napsal, že mezi investory má být také Ronald S. Lauder, miliardář a přítel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dohoda o sdílení produkce znamená, že Dobra bude rozvíjet ložisko a výstup se rozdělí mezi firmu a ukrajinský stát. Lithium je přitom klíčový kov pro baterie do elektromobilů a další technologie – a právě to z něj dělá strategickou surovinu, kolem níž se dnes hraje o vliv i budoucí průmysl.
Investice v čase války a pojistka vztahu s Washingtonem
Načasování není náhodné: Kyjev hledá investice, které ustojí válečná rizika, a současně chce posílit vazby na Spojené státy v době, kdy americká podpora zůstává stěžejní pro obranu i plány obnovy. Ukrajinská ekonomika byla zasažena ruskou invazí v plném rozsahu, která začala téměř před čtyřmi lety – škody na infrastruktuře, útoky na energetické systémy i logistiku a přetrvávající bezpečnostní hrozby dál ochlazují soukromé investice, a to navzdory velkým tokům zahraniční pomoci.
Tendr na lithium Kyjev spustil v srpnu a představoval jej jako první projekt v rámci společného investičního fondu se Spojenými státy. Tento širší rámec, který prosazoval Trump, dává USA přednostní přístup k novým ukrajinským dohodám o nerostech a směruje investice fondu do rekonstrukce Ukrajiny. Zakázka na Dobra tak není jen průmyslový projekt: má být zároveň signálem, že i v podmínkách války lze uzavírat „velké“ smlouvy – a že se u nich počítá s Amerikou.
