Zelená energie

Stegra chce vyrábět ocel pomocí čisté elektřiny a vodíku

Ilustrační foto: Shutterstock.com

Evropský sen o zelené oceli se hroutí. Švédská Stegra míří k insolvenci i přes miliardy z EU

Švédský výrobce ekologické oceli Stegra, považovaný za vlajkový projekt evropského průmyslového přechodu na nízkouhlíkové technologie, se ocitl v kritické finanční situaci. Insolvence je na spadnutí.

vlb

Společnosti Stegra (dříve známé jako H2 Green Steel) hrozí konec výroby a kolaps. Firma čelí finančnímu deficitu až 1,5 miliardy eur (zhruba 36,5 miliardy korun) a její představenstvo už na základě doporučení právníků diskutovalo o možnosti insolvence.

Hlavním důvodem jsou prudce rostoucí náklady, zpoždění výstavby továrny na severu Švédska a potíže s přístupem k novým investicím.

„Investoři začínají chápat, že o svůj kapitál pravděpodobně přijdou,“ uvedl jeden ze zdrojů deníku Financial Times (FT) obeznámený se situací.

Stegra byla jedním z nejambicióznějších ekologických průmyslových projektů v Evropě. Cílem bylo vyrábět ocel pomocí elektrifikovaných pecí a vodíku místo uhlí, čímž by se výrazně snížily emise.

Projekt vznikl pod vedením stejné skupiny švédských investorů, která stála i za zkrachovalým výrobcem baterií Northvolt.

Stegra nyní potřebuje dofinancovat svůj projekt v hodnotě přibližně 6,5 miliardy eur (asi 158 miliard korun), který už dříve podpořili průmysloví giganti jako Mercedes-Benz, Siemens, Scania a investiční fondy GIC, Altor a Hy24. Mezi investory patří také vlivné evropské rodiny Agnelliových a Wallenbergových.

Generální ředitel Henrik Henriksson, bývalý šéf automobilky Scania, odmítl, že by firma stála na pokraji krachu. „Neztotožňuji se s jednostranným obrazem, který byl představen,“ uvedl pro Financial Times.

Podle něj už probíhá nové investiční kolo s „počátečními závazky“ od zakladatelů a hlavních akcionářů. Henriksson očekává, že se podaří získat až jednu miliardu eur (asi 24,3 miliardy korun).

Navzdory jeho optimismu se Stegra potýká s měsíčním úbytkem hotovosti okolo 280 milionů eur (6,8 miliardy korun) a bez čerstvého kapitálu by podle FT zbankrotovala do dvou měsíců.

Velkou ránu projektu zasadilo rozhodnutí banky Citigroup, která firmu přesunula do své interní „work-out“ skupiny a přestane jí poskytovat úvěry. Obavy sdílejí i další bankovní domy.

Stegru navíc brzdí nevyplacený grant 150 milionů eur (3,6 miliardy korun), který schválila Evropská unie, ale švédská vláda ho dosud nepřevedla.

Firma měla s vládními orgány dlouhodobě napjaté vztahy kvůli zpožděním při připojení k elektrické síti a nedostatku železné rudy.

Aby získala čas, odkládá části výroby, například galvanizační linku, a zvažuje převést železniční a přístavní infrastruktury na jiné firmy. V některých případech ale převzala provoz těchto zařízení do vlastních rukou, protože se nenašli externí provozovatelé.

Stegra není sama. V posledním roce muselo být několik evropských „green steel“ projektů pozastaveno nebo zrušeno, protože vysoké ceny energií činí ekologickou ocel příliš drahou pro zákazníky.

Pád Stegry by tak mohl znamenat vážný zásah pro ambice Evropské unie stát se světovým lídrem v nízkouhlíkové výrobě. „Je to komplexní a transformační projekt, který už dosáhl významného pokroku,“ uvedl fond Just Climate, jeden z hlavních investorů.