Elektrické letadlo Alia CX300, vyvinuté americkou společností Beta Technologies, má rozpětí křídel 15 metrů, rychlost přes 200 km/h a je poháněno pěti bateriemi
Shutterstock.com
Krátké lety bez emisí
Evropská země agresivně tlačí elektrická letadla. Chce desítky bateriových linek a „zelená“ letiště
Ačkoli je po Rusku největším producentem ropy v Evropě a čtvrtým největším vývozcem zemního plynu na světě, dlouhodobě investuje do přechodu na zelené zdroje. Teď tato země plánuje nahradit stovky krátkých vnitrostátních spojů ekologickou alternativou a vytvořit inspiraci pro svět. Víte, o koho se jedná?
editor
Snaží se stát lídrem v oblasti elektrického letectví a má k tomu dobře našlápnuto. V září se uskutečnil první meziměstský testovací let elektrického letadla Alia CX300, který spojil dvě města v severské zemi.
Letoun převážel jen symbolický náklad v podobě krabic, ale cílem je jeho využití pro osobní přepravu. Zatímco cesta po zemi by zabrala čtyři hodiny i s trajekty, let trval pouhých 55 minut.
Norsko tímto krokem jasně ukazuje, že chce nahradit stovky krátkých vnitrostátních letů ekologičtější alternativou a vytvořit vzor pro další země, vyzdvihuje ekonomický portál Oilprice.com.
Ambiciózní plán navazuje na dosavadní kroky k dekarbonizaci dopravy, mezi které patří i zavedení elektrických trajektů. Ačkoli je Norsko po Rusku největším producentem ropy v Evropě a čtvrtým největším vývozcem zemního plynu na světě, dlouhodobě investuje do přechodu na zelené zdroje.
Vláda podporuje postupnou elektrifikaci celé ekonomiky, od získávání energií až po dopravu. Avinor, norský správce letišť, připravuje infrastrukturu pro elektrická letadla a plánuje přizpůsobit všech 44 letišť v zemi pro jejich provoz, píše Oilprice.com.
Rodí se letecké eso moderní éry. Nizozemci se po sestřelu ruského dronu pochlubili „ozdobenou“ F-35
Alia CX300, vyvinutá americkou společností Beta Technologies, má rozpětí křídel 15 metrů, rychlost přes 200 km/h a je poháněna pěti bateriemi.
Ty se dají dobít během 20 až 40 minut pomocí běžné rychlonabíječky, což otevírá možnosti pro rychlý provoz na krátkých trasách. Nejdelší testovací let zatím dosáhl 622 kilometrů na jedno nabití.
Přesto zůstávají baterie největší slabinou elektrického létání – jsou mnohonásobně těžší než klasické palivo, během letu na rozdíl od něj postupně neodlehčují a jejich životnost může rychle klesat při častém nabíjení nebo v extrémních podmínkách.
Avinor, norský správce letišť, připravuje infrastrukturu pro elektrická letadla a plánuje přizpůsobit všech 44 letišť v zemi pro jejich provoz.
Na druhou stranu elektrické stroje nepotřebují převodovky či hydraulické systémy, jejichž údržba je drahá, což by mohlo provoz elektrických letadel dlouhodobě zlevnit. Norská vláda do pilotního testu investovala pět milionů dolarů a už postavila první nabíjecí stanici na letišti ve Stavangeru.
Zájem o zelenou mobilitu je v zemi mimořádně silný – v roce 2024 tvořily elektromobily 88,9 procenta nových aut, což je světový rekord. Norsko má také více než deset tisíc veřejných nabíječek a obyvatelé jsou na elektrifikovanou dopravu zvyklí.
Inspiraci čerpá i okolní Skandinávie. Dánsko testovalo v létě let mezi Sønderborgem a Kodaní a plánuje první plně elektrickou aerolinku spustit v roce 2025, zdůrazňuje Oilprice.com.
Do roku 2030 chce mít Kodaň všechny vnitrostátní lety bez fosilních paliv a zavádí poplatek u letenek, určený právě na podporu výzkumu.
O elektrické letectví se zajímají i další evropské země a několik amerických startupů. V USA například firma Archer Aviation oznámila rekordní let svého stroje Midnight eVTOL s pilotem na vzdálenost 88 kilometrů.
Norsko ale díky své zkušenosti s masivní elektrifikací a zázemím vhodné infrastruktury může být první, komu se podaří elektrická letadla zapojit do pravidelného provozu.
