V Portugalsku zdražují vejce o desítky procent, v Česku se mají z obchodů vytratit ta z klecových chovů.
Shutterstock.com
V Portugalsku zdražují vejce. Češi vědí, co to obnáší
Zapomeňte na luxusní pochoutky – v Portugalsku se z vajec stalo novodobé zlato. Za půl tuctu si dnes domácnost připlatí víc než dvě eura. A to je jen špička ledovce. Cena běžného nákupu vyskočila za rok o 17 eur, a málokdo má chuť se smát.
šéfredaktor
Pro portugalské rodiny je to otřes. Podle spotřebitelské organizace DECO PROteste stojí nákup 63 základních potravin aktuálně 241,17 eur – jen o chlup méně než týden předtím. Je to ale pořád jedna z nejvyšších hodnot, jakou organizace kdy zaznamenala. Na Nový rok vyšel tentýž nákup o 5 eur levněji. O rok dřív, v srpnu 2024, dokonce o 16,5 eura. A v lednu 2022? Tehdy stál 187,70 eur – tedy o 54 eur méně. Potraviny za tři roky podražily téměř o třetinu.
Vejce jako nový luxus
Nejvýmluvnějším symbolem zdražování jsou vejce. Zatímco v lednu 2022 stál půltucet 1,14 eura, dnes je to 2,06. Jen za poslední rok se cena zvedla o 60 centů, od začátku roku o dalších 45. Vejce tak zdražila o 81 %. Podobně vystřelily i další položky: hlávkový salát o 38 %, brokolice o třetinu, hovězí na vaření o 28 %. Pokud srovnáme s lednem 2022, právě hovězí vede s nárůstem o 92 %, následované vejci a pomeranči (71 %).
Ani z týdne na týden si spotřebitelé neoddechnou. V posledním srpnovém týdnu podražily nejvíce rybí prsty (22 %), vídeňské párky (13 %) a cibule (10 %).
Daňová pauza skončila. A s ní i naděje
V březnu 2023 uzavřela vláda premiéra Antónia Costy s obchodníky a potravináři dohodu – od 18. dubna do 4. ledna 2024 platila nulová DPH na více než 40 základních potravin. Po jejím konci cena tohoto košíku stoupla o 5,43 eura (3,82 %), na současných 147,40 eur. Nejvíc po skončení výjimky zdražilo hovězí, vejce a mořský vlk – o 36, 35 a 34 %.
Česko na rozcestí: etika versus realita trhu
V České republice se mezitím schyluje k významné změně – od příštího roku by měly obchodní řetězce přestat prodávat vejce z klecových chovů. Jak potvrdili zástupci organizace Obránci zvířat, závazek už přijalo sedm velkých řetězců a jejich krok dokonce prověřoval i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Jenže Potravinářská komora zůstává skeptická.
„Ačkoliv spotřebitelé v průzkumech často s nadšením deklarují, že jim na etickém původu produktů záleží a jsou ochotni si za něj připlatit, skutečné nákupní chování je často odlišné. Jakmile dojde na placení, vyšší cenovka ‚etického‘ zboží některé zákazníky odradí,“ upozornil mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek pro CNN Prima NEWS.
Příklady ze zahraničí podle něj varují – například britský řetězec Iceland svůj slib ukončit prodej klecových vajec pro rok 2025 kvůli tlaku na ceny stáhl. Český trh navíc trápí právní mezery. „Zákon sice zakazuje chov slepic od roku 2027, ovšem nijak nebrání dovozu a prodeji klecových vajec ze zemí, kde jsou tyto chovy stále povoleny,“ upozorňuje Zemánek. Tuzemští chovatelé tak podle něj investují do modernizací, ale zůstávají ve znevýhodněné pozici.
Evropa se na jednotném zákazu zatím neshodla a čísla mluví jasně: v EU je stále zhruba 38 % nosnic v obohacených klecích, v Česku dokonce 44 %. Hrozí tak, že se v období svátků, kdy poptávka po vejcích raketově roste, potvrdí obavy z nedostatku.
Válka, sucho a ptačí chřipka
Za dramatickým růstem cen je jasná kombinace faktorů. Ruská invaze na Ukrajinu zasáhla export obilí do EU. Agropotravinářský sektor se ještě nevzpamatoval z pandemie a zasáhlo ho i extrémní sucho. Růst cen energií a hnojiv se promítl do každé fáze výroby – od polí až po regály.
A vejce? Ptačí chřipka v USA vedla k utracení přes 170 milionů slepic. Nabídka klesla, poptávka zůstala. Evropa a Portugalsko tenhle vývoj jen následují.
