Evropská unie chystá cenový šok v oblasti potravin, varují Němci. Zdražit i Čechům ale může vše od hovězího a kávy po pneumatiky a kondomy
Shutterstock.com
Evropská unie chystá cenový šok v oblasti potravin, varují Němci. Zdražit i Čechům ale může vše od hovězího a kávy po pneumatiky a kondomy
Češi si od konce letošního roku nejspíše připlatí za řadu potravin, ale také za pneumatiky či kondomy. Z potravin mohou podražit výrobky z hovězího masa, ty využívající sóju či palmový olej nebo káva či čokoláda. Růst cen hrozí i dalším obyvatelům EU. Důvodem je totiž nová směrnice EU o odlesňování, jež vstupuje v platnost letos 30. prosince. Nová legislativa se netýká jen potravin, ale také kaučuku či dřeva.
HLAVNÍ EKONOM TRINITY BANK, ČLEN NÁRODNÍ EKONOMICKÉ RADY VLÁDY
Německý deník Bild hovoří přímo o „cenovém šoku“, jež na zákazníky napříč EU čeká, a to na základě vyjádření zástupců německých maloobchodních řetězců, ale také třeba tamních fairtradeových organizací.
Brusel si tentokrát „bere na mušku“ odlesňování. Chce mu do budoucna zabránit. Proto se rozhodl zakázat dovoz a prodej kávy, kakaových bobů, palmového oleje, sóji či dřeva a kaučuku z oblastí, které byly v nedávných letech odlesněny, konkrétně po 31. prosinci 2020. EU přitom zakáže nejen dovoz a prodej oněch primárních výrobků, jejichž produkci musely v uplynulých více než čtyřech letech lesy či pralesy ustoupit, ale také zpracovaných výrobků z nich.
Firmy, které dané produkty dovážejí a prodávají v EU, budou nově muset doložit, že nepocházejí z nedávno odlesněných oblastí. Za tím účelem budou muset úřadům deklarovat GPS souřadnice původu předmětné produkce. Pokud by souřadnice falšovaly, čekají je tučné pokuty a tvrdý postih, včetně konfiskace pochybné produkce či rovnou zákazu dovozu, což u řady firem může hraničit se zákazem podnikání.
Pro dovážející a obchodující firmy představuje nová směrnice nové a výrazné dodatečné administrativní náklady, které se budou snažit přenést na konečného spotřebitele. Přitom třeba při dovozu z Afriky je krajně problematické určit skutečný původ zboží. Už v Africe, třeba v Pobřeží slonoviny, totiž může dojít hned k několikerému přeprodeji mezi tamními farmáři a obchodníky, než pak zboží typu kakaových bobů nebo kaučuku doputuje do EU.
Dovozci do EU tak budou muset uskutečňovat takřka detektivní činnost, aby mohli nade vší pochybnost doložit, že „zboží je čisté“.
Směrnice tudíž může poškodit také drobné pěstitele třeba právě v Africe. Dovoz i tamní organické nebo fairtradeové produkce může být ukončen prostě proto, že importér z EU nebude chtít riskovat pokutu. Výsledkem tedy bude zdražení v EU a zároveň oslabení hospodářského výkonu rozvojového světa, jemuž se nutně zhorší odbyt na klíčovém trhu EU.
Vskutku nejde jen potraviny. Třeba kaučuk celosvětově ze zhruba 70 procent slouží k produkci pneumatik, ze zbylých třiceti procent pak – například – k výrobě ochranných a lékařských rukavic či kondomů. To vše tedy může zdražit.
Rozsah zdražení bude závislý na tom, jak je na něj zákazník v EU citlivý. Čím snáze může novými náklady zatížené zboží nahradit alternativou, tím ve větší míře si dodatečně náklady schová do marže dovozce či prodejce, případně se import zcela ukončí. Čím hůře se zákazníkovi hledá alternativa, tím ve větší míře na něj prodejce naopak náklady přenese.
