Americká rozvodná síť je v příšerném stavu. A ještě bude nedostatek elektrikářů
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Křehké místo
Stárnoucí elektrická síť USA čelí extrémní zátěži i hrozbám útoků
Spojené státy stojí před zásadní energetickou zkouškou. Stárnoucí přenosová soustava, přetížená novými technologiemi a ohrožená počasím, kyberútoky i sabotážemi, potřebuje rychlou modernizaci.
editor
Americká elektrická síť je pod tlakem, který dosud nezažila. Po dvou dekádách stagnace spotřeby přichází prudký růst, tažený umělou inteligencí, elektromobilitou a elektrifikací průmyslu i domácností.
Jen datová centra specializovaná na AI spotřebovala v roce 2023 více než čtyři procenta elektřiny v USA, přičemž do roku 2028 by jejich podíl mohl vzrůst na trojnásobek, upozorňuje ekonomický web Oilprice.com.
Severní Virginie, přezdívaná „Data Center Alley“ (Ulička datových center), dnes zpracovává většinu světového internetového provozu a tamní energetické společnosti varují, že se kapacity rychle vyčerpávají. Zároveň se zvyšuje tlak na pracovní sílu – jen elektrikářů bude v příští dekádě třeba půl milionu navíc.
K elektromobilům, tepelným čerpadlům a digitalizovanému průmyslu se přidává vliv klimatu. Vlny veder v Texasu nebo Arizoně zvyšují spotřebu klimatizací, čímž lámou rekordy špičkového zatížení.
Energetický regulační úřad EIA odhaduje, že spotřeba elektřiny vzroste už v příštím roce o téměř sto miliard kWh a růst bude pokračovat.
Jenže právě ve chvíli, kdy poptávka roste, Američané ještě ke všemu odstavují tradiční zdroje. V roce 2025 by mělo ze sítě ve Spojených státech vypadnout přes 12 GW kapacit, většinou uhelných a plynových.
Tyto zdroje poskytují nepřetržitý výkon, který solární a větrná energie zatím plně nahradit nedokáže. Ministerstvo energetiky varuje, že do roku 2030 přibude jen asi pětina potřebné nové kapacity, aby bylo možné pokrýt špičky.
Násobení problému
Přitom povolovací řízení, úzká místa v přenosové soustavě a pomalý rozvoj dlouhodobých úložišť komplikují přechod k čistší energii.
Systém navíc není ohrožen jen nerovnováhou mezi nabídkou a poptávkou. Významné riziko představují i extrémní povětrnostní události, kyberútoky a fyzické sabotáže.
Inteligentní sítě a digitální řízení otevírají nové vstupní body pro hackery. V roce 2024 proto americké ministerstvo energetiky financovalo šestnáct projektů zaměřených na posílení kybernetické obrany, včetně systémů monitorovaných umělou inteligencí.
Rusko a Čína podepsaly energetický megadeal. Svět čeká nový „plynový řád“
Rostou i útoky na rozvodny a přenosová vedení – infrastruktura čítající 160 tisíc mil vysokonapěťových linek a tisíce elektráren zůstává snadným cílem.
Politická roztříštěnost a pomalé investice celý problém násobí. Přenosovou soustavu řídí regionální operátoři, vlastní ji však energetické společnostia o výstavbě rozhodují jednotlivé státy.
Koordinace je tak složitá a zpožďuje projekty o roky. Velké transformátory mají dnes dodací lhůtu i přes tři roky, zatímco potřebné zákony, jako daňová pobídka Circuit Act na domácí výrobu transformátorů, uvázly v Kongresu. Přitom právě tato zařízení jsou kritickými články sítě.
Významné riziko představují i extrémní povětrnostní události, kyberútoky a fyzické sabotáže.
Ministerstvo energetiky sice reaguje – oddaluje odstávky některých elektráren, plánuje rozšířit dálkové přenosové kapacity o 16 procent do roku 2030 a financuje pilotní projekty pro chytré nabíjení elektromobilů či flexibilní řízení spotřeby. Tyto kroky ale zatím působí spíše jako krátkodobá náplast než dlouhodobá strategie.
Z pohledu investorů se ovšem krize může proměnit v příležitost. Do modernizace sítí a diverzifikované výroby proudí miliardy dolarů.
Společnosti NextEra Energy, Dominion nebo Avangrid masivně investují do infrastruktury, zatímco nezávislí výrobci elektřiny jako NRG Energy profitují z rostoucí poptávky a vyšších cen na deregulovaných trzích, kde se vyšší růst zatížení a menší kapacita přímo promítají do vyšších marží.
Hranice možností
Firmy jako Fluence, Stem či Tesla Energy zase posilují své pozice v oblasti bateriových úložišť a mikrosítí. Analytici Deloitte odhadují, že do roku 2030 bude sektor potřebovat investice v hodnotě 1,4 bilionu dolarů, a obdobné částky i v následujících dekádách.
Americká síť tedy není na pokraji kolapsu, ale funguje na hranici svých možností. Pokud se rychle nenajde shoda mezi regulátory, politiky a investory, mohou Spojené státy riskovat cestu od dostatku energie k energetické zranitelnosti.
Řešení přitom existují – od posílení základní výroby přes inteligentní řízení spotřeby až po moderní přenosové linky. Klíčové bude, zda se podaří překonat politické spory a urychlit investice, než přijde další blackout.
