EU začne regulovat umělou inteligenci. Co všechno zakáže a jaké pokuty firmám hrozí?

Již od 2. srpna začne platit evropské nařízení o umělé inteligenci. A dotkne se prakticky všech firem, které ji používají.

Již od 2. srpna začne platit evropské nařízení o umělé inteligenci. A dotkne se prakticky všech firem, které ji používají.

Celý článek
0

Globální IT výpadek ochromil svět. Kolaps zasáhl letiště i banky

Provoz v mnoha odvětvích po celém světě dnes narušil rozsáhlý výpadek počítačových systémů. Některé letecké společnosti musely zastavit lety, mediální firmy přerušily vysílání a problémy měla i další odvětví, od bankovnictví a telekomunikací po zdravotnictví. Výpadek celosvětového odbavovacího systému postihl i pražské letiště. Podle médií a odborníků na IT zasáhl výpadek služby se systémem Windows od společnosti Microsoft a způsobila ho zřejmě nepovedená aktualizace softwaru od firmy CrowdStrike. Zatím se nezdá, že by šlo o úmyslný útok.

Provoz v mnoha odvětvích po celém světě dnes narušil rozsáhlý výpadek počítačových systémů. Některé letecké společnosti musely zastavit lety, mediální firmy přerušily vysílání a problémy měla i další odvětví, od bankovnictví a telekomunikací po zdravotnictví. Výpadek celosvětového odbavovacího systému postihl i pražské letiště. Podle médií a odborníků na IT zasáhl výpadek služby se systémem Windows od společnosti Microsoft a způsobila ho zřejmě nepovedená aktualizace softwaru od firmy CrowdStrike. Zatím se nezdá, že by šlo o úmyslný útok.

Celý článek
0

Komentář: Přestaňme už řešit dividendy, českou ekonomiku by nakoplo něco úplně jiného

Místo oblíbeného, ale ne zrovna produktivního naříkání na odliv zahraničního kapitálu bychom se měli zaměřit na to, co by české ekonomice pomohlo mnohem víc – rozvoj kapitálového trhu

Místo oblíbeného, ale ne zrovna produktivního naříkání na odliv zahraničního kapitálu bychom se měli zaměřit na to, co by české ekonomice pomohlo mnohem víc – rozvoj kapitálového trhu

Celý článek
0

Mars vydal své další tajemství. Týká se sopek – i té největší ve Sluneční soustavě

Na rovníku planety Mars se vyskytuje vodní námraza. Dosud neviděný jev zachytily dvě sondy Evropské kosmické agentury (ESA), které zkoumají našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy. Podle vědců tato skutečnost naznačuje, že na povrchu planety probíhají pozoruhodné procesy.

Mars vydal své další tajemství. Týká se sopek – i té největší ve Sluneční soustavě
Sopky na Marsu pokrývá vrstva ledu, ilustrační foto | Hrot24, vygenerováno v Midjourney

Objevená námraza se nachází v oblasti Tharsis, největším vulkanickém regionu na Marsu, kde se tyčí 12 velkých sopek. Patří mezi ně například i Olympus Mons, který je nejen nejvyšší sopkou na Marsu, ale také nejvyšším vrcholem ve Sluneční soustavě s výškou 27 km nad nulovou nadmořskou výškou. (Na Marsu se nenachází oceán tekuté vody, podle kterého by se mohla určit hladina nadmořské výšky, a tak vědci museli tuto hodnotu uměle definovat – pozn. red.

„Mysleli jsme si, že není možné, aby se v okolí rovníku Marsu tvořily ledové krystalky, protože kombinace slunečního svitu a řídké atmosféry udržuje relativně vysoké teploty jak v nížinách, tak i na vrcholcích hor,“ cituje portál Space Adomase Valantinase, postdoktoranda na americké Brownově univerzitě, který námrazu na rovníku rudé planety objevil. „Její existence je velmi vzrušující a naznačuje, že na planetě probíhají skutečně výjimečné procesy.“  

Objev, o kterém tým vědců nejprve publikoval článek v časopise Nature Geoscience, by také mohl mít zásadní význam pro hledání dalších oblastí, kde by se voda na Marsu mohla vyskytovat. Zároveň je toto poznání důležité pro pochopení výměny vody mezi atmosférou a povrchem planety.  

Olympus Mons v 7:20 místního slunečního času. Stereokamera na palubě sondy Mars Express ESA pořídila unikátní snímek námrazy.
Foto: ESA/DLR/FU Berlin

Námraza se totiž objevuje jen na několik hodin kolem východu Slunce a poté se led vypaří, když na rovník dopadne sluneční světlo. Vrstva je také neuvěřitelně tenká, odpovídá tloušťce lidského vlasu, což je přibližně jedna setina milimetru.

Navzdory tomu však tato mrazivá vrstvička pokrývá rozsáhlou plochu každé ze sopek a dohromady obsahuje 111 milionů litrů vody, která tak v podstatě denně cirkuluje mezi povrchem a atmosférou Marsu.  

Každá z marsovských sopek má na svém vrcholu hlubokou kotlovitou prohlubeň, které se říká kaldera. Tento geologický jev je známý i z pozemských sopek a vzniká například v okamžiku, kdy se centrální část sopky propadne do vyprázdněného magmatického krbu.

Boční pohled na Olympus Mons. Bílá skvrna v kaldeře je tenká vrstva vodní námrazy.
Foto: ESA/DLR/FU Berlin

Tým vědců se domnívá, že zvláštní způsob cirkulace vzduchu nad oblastí Tharsis vytváří v kalderách mikroklima, které je jedinečné oproti širšímu klimatu, v němž se sopky nacházejí. Právě toto mikroklima umožňuje vznik pozorované námrazy. 

„Vítr vane podél sopečných svahů a vynáší relativně vlhký vzduch z nížin do vyšších nadmořských výšek, kde pak vodní pára kondenzuje a usazuje se v podobě námrazy," uvedl Nicolas Thomas, vědec, který se v rámci ESA zabývá pozorováním Marsu a zároveň pracuje jako výzkumný pracovník na univerzitě v Bernu.

A jak je možné, že led na rovníku Marsu dosud unikal odhalení? Podle Adomase Valantinase je důvodů několik. „Zaprvé potřebujeme oběžnou dráhu, která nám umožní pozorovat lokalitu brzy ráno. Dvě sondy ESA na oběžné dráze Marsu (Mars Express a TGO) takové dráhy mají a mohou povrch pozorovat v kteroukoli denní dobu,“ popisuje.

„Mnohé sondy jiných agentur jsou naopak synchronizovány se Sluncem a mohou pozorovat pouze odpoledne. A za druhé je usazování námrazy spojeno s chladnějším obdobím na Marsu, takže okno pro její zpozorování je ještě užší,“ dodává vědec. 

Znamená to, že k tomu, aby vědci spatřili námrazu, museli by buď přesně vědět, kde a kdy ji hledat, nebo by museli mít obrovské štěstí. „Náhodou jsme hledali námrazu v blízkosti rovníku kvůli jinému výzkumu, ale nečekali jsme, že ji uvidíme na vrcholcích marsovských sopek,“ uzavřel Valantinas.