Hormuzským průlivem proudí zhruba třetina světové produkce hnojiv. Írán jeho uzavřením hrozí každou chvíli, zatím to ale nikdy neudělal
saeediex / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Globální trh
Hnojiva jako geopolitická zbraň. Napětí na Středním východě může zvednout ceny potravin, varuje průmyslník
Globální potravinový systém čelí další hrozbě. Přetrvávající napětí mezi Íránem a Izraelem může v případě další eskalace způsobit nový cenový šok u potravin, varuje Svein Tore Holsether, generální ředitel norské skupiny Yara, jednoho z největších světových výrobců hnojiv.
redaktor
Podle Holsethera stačí jediné narušení v klíčových dodavatelských trasách a celosvětová produkce potravin pocítí následky.
„Trhy s hnojivy byly v posledních týdnech extrémně volatilní, což ukazuje, jak je všechno propojené,“ řekl Holsether serveru Financial Times.
Šéf Yary upozorňuje především na Hormuzský průliv, kudy prochází 40 procent světové močoviny a pětina globálních toků zkapalněného zemního plynu (LNG).
Připomněl také, že nedávné odstavení izraelských plynových polí narušilo výrobu hnojiv v Egyptě, což podle něj ukazuje, jak rychle regionální konflikty ovlivňují globální dodavatelské řetězce.
Pěstitelé a chovatelé jsou totiž na hnojivech a krmivech ze zahraničí často zcela závislí a málokterý stát je v této oblasti soběstačný.
Napětí mezi Íránem a Izraelem v uplynulých týdnech vystřelilo cenu ropy Brent nad 80 dolarů za barel, než se po dohodnutém příměří opět vrátila pod 70 dolarů.
Analytici světového obchodu zároveň varují, že byla kvůli konfliktu a přerušeným dodávkám zastavena více než pětina světové produkce močoviny, důležité .
„Írán uzavřel všechna zařízení na výrobu amoniaku z bezpečnostních důvodů a Egypt zůstal mimo provoz kvůli zastavení dodávek izraelského plynu,“ uvedla Sylvia Traganidová, seniorní editorka pro amoniak v poradenské společnosti ICIS.
Podle údajů konzultační společnosti CRU pochází nebo prochází zeměmi západně od Hormuzského průlivu téměř třetina světového exportu močoviny, 44 procent exportu síry a téměř pětina exportu amoniaku.
Tyto suroviny jsou klíčové pro výrobu kvalitních hnojiv. Podle webu deníku The Guardian by omezení v průlivu, jehož uzavřením Írán pravidelně vyhrožuje, destabilizovalo celý region, protože by na něj musely reagovat okolní státy.
Analytici CRU zároveň varovali, že izraelské útoky na Írán a následné odvetné údery „během několika dní vedly k zásadnímu narušení trhu s dusíkem“ a že tento stav představuje „trvalou hrozbu“ i pro dodávky fosfátů, draslíku a síry z regionu.
Holsether zdůrazňuje, že „globální potravinový systém je křehký“. A nejde jen o suroviny. Stačí vysoké ceny energií a velmi brzy se to projeví i na cenách potravin, připomněl s odkazem na roky 2021 a 2022 po vypuknutí války na Ukrajině.
Tehdy ruská invaze způsobila prudký nárůst cen zemního plynu, což vedlo k rekordnímu zdražení hnojiv a globální potravinové krizi.
I když od té doby ceny hnojiv klesly, evropský průmysl zůstává pod tlakem. Důvodem je vyšší podíl ruského dovozu, který obsadil část trhu.
Holsether připomněl, že ačkoli sankce omezily export ruského zemního plynu, potraviny a zemědělské živiny zůstaly ze sankcí vyňaty.
To umožnilo Moskvě přesměrovat plyn do výroby hnojiv a posílit tak svůj vliv. „Probíhá vojenský boj, ale zároveň i boj, kde se potraviny používají jako zbraň,“ uvedl.
Šéf Yary zároveň přivítal nedávné rozhodnutí Evropské unie uvalit cla na ruská hnojiva, ale označil jej za zpožděné. Podle něj by Evropa neměla opakovat chyby, které udělala v oblasti energetických dovozů, ani v potravinové bezpečnosti, a měla by více dbát na podporu místních výrobců hnojiv.
Holsether zároveň upozornil, že Rusko podle něj cíleně oslabuje ukrajinské zemědělství, aby zemi připravilo o její roli světové zemědělské velmoci. Více než 20 procent ukrajinské orné půdy je nyní podle něj zaminovaných, okupovaných nebo nepoužitelných.
Před válkou přitom ukrajinský export potravin, včetně až 50 milionů tun obilovin ročně, živil přibližně 400 milionů lidí na světě. Letos podle Holsethera klesla produkce obilovin a olejnin na Ukrajině ze 78 milionů tun v roce 2023 na 72,9 milionu tun.
