Tržní hodnota amerických zlatých rezerv vystřelila přes 1 bilion USD
Shutterstock.com
Tržní hodnota amerických zlatých rezerv vystřelila přes 1 bilion USD
Americká státní pokladna drží zlaté rezervy, jejichž tržní hodnota poprvé přesáhla 1 bilion dolarů. Letos zlato posílilo o 45 % a rozdíl mezi tržní cenou a tím, co je dosud na vládní rozvaze, je propastný – více než devadesátinásobný.
šéfredaktor
Tahle disproporce vrací na stůl staré téma: má ministryně financí Bessent přecenit zásoby na tržní hodnotu? Podle propočtů „mark-to-market“ uvolnily Spojené státy zhruba 990 miliard dolarů do státní kasy a snížil potřebu vydávat další dluhopisy.
V americkém modelu drží zlato přímo vláda, nikoli Fed. Centrální banka místo toho eviduje zlaté certifikáty kryté pokladničními zásobami a připisuje vládě dolary. Pokud by došlo k přecenění, aktiva ministerstva by vyskočila o novou hodnotu zlata a závazky o částku nově vydaných certifikátů. U Fedu by se zvýšila aktiva (hodnota certifikátů) a na straně pasiv by přibyly peníze na účtu státní pokladny – Treasury General Account (TGA). Na obrazovce by to vypadalo jako kvantitativní uvolňování, ovšem bez jediného nákupu aktiv na trhu. V řeči čísel: efekt, který „tiše posune do státní pokladny téměř 700 miliard dolarů“, jen tím, že stát uzná tržní cenu zlata.
Přecenění by ale nebylo bez kontroverzí. Dlouhá léta se mu Amerika vyhýbá, aby tlumila volatilitu veřejných bilancí a chránila nezávislost fiskální a měnové politiky. Přitom nejde o světový unikát – Německo, Itálie či Jihoafrická republika k revalvaci v minulých dekádách sáhly, jak připomíná srpnová poznámka ekonoma Fedu i Bloomberg. Podle Marka Cabany z Bank of America by americký krok posunul ekonomiku do uvolněnějšího módu: snižování stavu TGA by podpořila aktivitu, zvýšilo inflační rizika a přidalo likviditu do bankovního systému. Jeho závěr: scénář je možný, ale s právními otazníky a nízkou pravděpodobností, dokud ministryně Bessent nepředloží věrohodný plán „monetizace“ aktiv státu.
Zastánci namítnou, že účetnictví by konečně dohnalo realitu a že by z toho profitovalo i samo zlato, možná i další aktiva čekající na vlastní „remonetizaci“. A i když ministryně zkraje nápad odmítla, tlak „bilion sem, bilion tam“ je slyšet. Není bez zajímavosti, že právě tahle očekávání jsou jedním z důvodů, proč se zlato podle zastánců obchoduje těsně pod 4 000 USD za unci. Pokud by se přecenění stalo politickým rozhodnutím, nešlo by jen o účetní zápis. Přepsalo by rozvahy – a klidně i náladu na trzích.
