Symbol neschopnosti vyrovnat se s minulostí? Štrougal a mrtvá spravedlnost

Důvod je jasný: Štrougal ze své pozice vysoce postaveného komunistického funkcionáře nese jednoznačnou odpovědnost za smrt desítek lidí, kteří se provinili pouze tím, že chtěli žít ve svobodné společnosti, na státní hranici. A nese i odpovědnost za stíhání lidí nepohodlných předlistopadovému režimu, za zkažené životy mnoha rodin, které nesměly cestovat, studovat nebo měly přidělenou podřadnou práci.

Za to ho ovšem soud za celých více než třicet let po pádu zločinného režimu nepotrestal – byť třeba jen symbolicky. Štrougal minulý týden zemřel ve věku 98 let. A s ním jako by zemřela i spravedlnost. Štrougal byl kariérní komunista, rychle stoupal po stranickém kariérním žebříčku. Byl ministrem vnitra, zemědělství, členem ÚV KSČ a neskutečných osmnáct let předsedou federální vlády. Jeho výhodou byla jeho podstatně vyšší inteligence než například u Jakeše nebo Biľaka. A také jeho pragmatismus.

Jako strategicky dobrý krok se ukázalo Štrougalovo rozhodnutí z podzimu 1988, kdy odstoupil ze svých funkcí a stáhl se do pozadí. Nebyl tolik na ráně, když to v listopadu 1989 prasklo. Ačkoli se objevily pokusy o jeho potrestání, nikdy se to nedotáhlo do konce. Jen připomeňme, že poslední komunistický vůdce NDR Egon Krenz dostal 6,5 roku vězení za zabíjení uprchlíků u Berlínské zdi. 

(Ne)vyrovnání s minulostí

Ani po více než třiceti letech po listopadu 1989 si česká justice neví rady se špičkami protiprávního komunistického režimu

Ani po více než třiceti letech po listopadu 1989 si česká justice neví rady se špičkami protiprávního komunistického režimu