Čeští inovátoři mají talent, podpora však zaostává
Shutterstock.com
Nový režim ESOP českým startupům pomůže. Bez systémové podpory, víz a daňových pobídek v globální konkurenci neobstojí
Startupy – mladé inovativní firmy s potenciálem rychle růst a měnit trhy – dnes v Česku zaměstnávají dvakrát více lidí než finanční sektor a tvoří 5 % HDP. Nejlepší z nich však dál míří do zahraničí kvůli chybějící podpoře. Pomoci mohou zaměstnanecké akcie, které motivují a udržují talenty. Jejich reforma je krok vpřed, ale nestačí. Aby Česko zažilo podobný rozmach jako Estonsko, potřebuje startupový zákon, pobídky pro investory, pružnější pracovní právo a jednodušší víza pro odborníky.
Filip Mikschik
Každý startup potřebuje lidi – a to ty nejlepší. Bez špičkových vývojářů, produktových manažerů nebo zkušených odborníků se rozvoj mladé firmy ani při sebelepším produktu neobejde. A ideální způsob, jak přitáhnout a udržet ty nejlepší, je posunout lidi do úrovně spoluvlastníků, aby mohli profitovat z budoucího úspěchu firmy.
Když taková firma skutečně uspěje, z talentů se nestávají jen dobře zaplacení zaměstnanci, ale z dlouhodobého pohledu i budoucí investoři nebo zakladatelé nových firem. Díky tomu může nastat podobný efekt jako v Estonsku po úspěchu platformy Skype.
V roce 2005 tuto původně estonskou aplikaci pro videohovory online koupil Microsoft za miliardy dolarů. A zaměstnanci, kteří díky zaměstnaneckým akciím zbohatli, pak investovali své peníze i zkušenosti do desítek dalších firem, což celý estonský startupový ekosystém posunulo výrazně vpřed.
Téměř všichni odborníci se shodnou na tom, že zaměstnanecké akcie dávají smysl. Jejich právní rámec v České republice byl však až do roku 2024 v podstatě absurdní – zaměstnanci museli platit daň z akcií už ve chvíli, kdy je dostali, přestože ještě neměli v ruce ani korunu. Povinnost odvádět státu daň z aktiv, která měla potenciálně nulovou hodnotu, pak přirozeně odrazovala lidi od využívání zaměstnaneckých akcií. ESOP představoval spíš finanční riziko pro příjemce a jeho nastavení brzdilo celý startupový trh.
Konec daňového absurdna, atraktivnější práce ve startupech
Po nemalém úsilí, do kterého se zapojila celá startupová komunita – od České startupové asociace, která sjednotila hlasy zakladatelů, přes venture kapitálové fondy až po právní experty, kteří připravili analýzy a konkrétní řešení – se konečně podařilo dosáhnout změny.
V září Poslanecká sněmovna schválila úpravu právního rámce, která přináší tři zásadní novinky: úplné osvobození zaměstnaneckých akcií od odvodů na sociální a zdravotní pojištění, zavedení principu „no tax before cash“, kdy zaměstnanec platí daň až v okamžiku, kdy svůj podíl prodá a má peníze na účtu, a jednodušší provozní rámec. Celý režim je nyní dobrovolný – firmy se k němu mohou přihlásit pouhým oznámením finanční správě.
Reforma ESOPu je zásadní průlom, který českým startupům konečně umožní konkurovat talentům z Berlína, Londýna či Silicon Valley. Jenže dobře nastavená motivace zaměstnanců nevyřeší všechny slabiny našeho startupového prostředí. Nepružné pracovní právo, složitá administrativa, slabý transfer technologií a nedostatek lokálního kapitálu zůstávají – abych pojmenoval ty největší zádrhely.
Teprve zákon o startupech zabrání odlivu talentů do zahraničí
Pokud nechceme zůstat „montovnou Evropy“, odkázanou jen na roli subdodavatelů, potřebujeme komplexní, dobře navržený startupový zákon. Ten by měl vést ke zvýšení počtu nově založených startupů v České republice, učinit ji atraktivnější destinací i pro zahraniční zakladatele a snížit odliv talentů do zahraničí.
Prvním pilířem musí být jasná definice startupu. Inspiraci si můžeme vzít například ze Španělska, které stanovuje, že firma musí být mladší než pět let (v některých strategických sektorech až sedm let), její roční obrat nesmí překročit deset milionů eur a musí mít inovativní a škálovatelný obchodní model. Certifikaci tam uděluje státní investiční společnost ENISA (Empresa Nacional de Innovación), která funguje pod španělským ministerstvem průmyslu, obchodu a cestovního ruchu. Ta automaticky umožňuje startupům přístup ke snížené firemní dani (patnáct procent místo dvaceti pěti procent), daňovým odpočtům pro investory, startupovým vízům nebo zjednodušené administrativě.
V českém kontextu by tuto roli mohl převzít například CzechInvest, aby startupy po získání statusu měly automaticky nárok na další výhody.
Druhým pilířem je flexibilnější pracovní právo. Startupy často pracují projektově, potřebují odborníky na určitou fázi vývoje a fixní pracovní poměr je pro ně příliš svazující a drahý. Spolupráce s OSVČ zase naráží na riziko švarcsystému. Řešením by mohl být flexi kontrakt – legální forma spolupráce mezi HPP a OSVČ, která startupům umožní rychle škálovat týmy, najímat specialisty a současně se vyhnout právní nejistotě a vysokým odvodům. Zároveň startupům přinese velmi potřebnou flexibilitu.
Třetím pilířem jsou pobídky pro investory. Ve Spojeném království funguje program SEIS, kde si investor může odečíst až padesát procent investice z daně z příjmu. Případný zisk z prodeje akcií je po třech letech osvobozen od daně.
Španělsko zase nabízí angel investorům daňové odpočty až do výše padesáti procent investice do limitu sto tisíc eur ročně. Podle mě by český zákon měl rovněž motivovat investory k tomu, aby kapitál směřoval do domácích firem místo do nemovitostí či zahraničí. Tím by se posílil lokální trh rizikového kapitálu.
Posledním pilířem je pak přístup k talentům ze zahraničí. Španělský startupový zákon zavedl víza a pobytový režim pro zakladatele a zaměstnance ze zemí mimo eurozónu. Český startupový zákon by měl zavést obdobná startupová víza a zrychlené procesy pro pracovní povolení.
To by firmám umožnilo najmout například špičkového vývojáře z Ukrajiny nebo Indie během týdnů, ne měsíců. V kombinaci s flexibilními kontrakty vzniká silná konkurenční výhoda, která na českém trhu často chybí. Zakladatelé pak zbytečně narážejí na překážky, jež brzdí dynamický růst firmy a znemožňují rychle reagovat na aktuální potřeby a vývoj startupu.
Česko stojí na křižovatce
Reforma ESOPu byla obrovským vítězstvím. Od roku 2026 budou mít české firmy konečně globálně srovnatelný nástroj, jak přitáhnout a udržet talenty. Berme to ale jako začátek – jen jsme dohnali, co jiné státy mají roky.
Startupový zákon je další krok, který rozhodne, zda Česká republika bude aktivně formovat svou budoucnost. Startupy mají unikátní schopnost vytvářet globální produkty, přitahovat kapitál, zaměstnávat tisíce lidí v oborech s vysokou přidanou hodnotou – a tím rozvíjet celou ekonomiku.
Často zaznívá, že nové režimy přinesou administrativní zátěž nebo že zvýhodňovat startupy je nespravedlivé vůči ostatním firmám. Pravdou ale je, že ve srovnání s benefity v podobě vyšších daní, nových firem a přílivu zahraničních investic jde o marginální náklady.
Čeští zakladatelé už opakovaně prokázali, že dokážou vytvářet špičkové produkty světové úrovně – a to i v omezených podmínkách. Představte si proto, jaký potenciál se otevře, když dostanou soustředěnou a přesně mířenou podporu.
Autor je CEO a zakladatele pracovního portálu StartupJobs
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
