Vladimir Putin

Prezident nařídil dusit, takže se bude dusit

Piotr Swat / mundissima / Markus Mainka / miss.cabul / Tada Images / Shutterstock.comShutterstock.com, koláž Hrot24

Online svoboda

Digitální železná opona. Putin přikázal odstřihnout Rusko od západních aplikací, chce vlastní

Ruský prezident Vladimir Putin dál utahuje digitální šrouby. Nově chce omezit používání západního softwaru a místo něj posílit vývoj domácích aplikací. V praxi to znamená pokračující izolaci Ruska od zbytku světa. A také větší kontrolu nad tím, co lidé v zemi dělají online.

Putin zadal vládě úkol: připravit do 1. září návrhy, které povedou k omezení využívání softwaru a komunikačních služeb ze západních států.

Ty ruská vláda označuje za „nepřátelské“ kvůli sankcím, které Západ uvalil na Rusko po zahájení invaze na Ukrajinu. Cílem je posílit „digitální suverenitu“ a podpořit vývoj domácích alternativ.

Tato nová vlna digitalizačního nacionalismu byla ohlášena po květnové schůzce Putina se zástupci ruského byznysu, kde prezident mimo jiné apeloval na to, aby stát „dusil“ západní technologické firmy, které z Ruska po vypuknutí války neodešly úplně.

„Prezident řekl, a tak budeme dusit,“ reagoval tehdy ministr digitalizace Maksut Šadajev. Postupné omezení zahraničních internetových služeb je podle něj cestou, jak donutit ruské uživatele přejít na domácí alternativy.

Jedním z hlavních projektů této strategie má být ruský komunikační systém Max, což je messenger propojený se státními institucemi. Podle kritiků je ale jeho pravým účelem nikoliv komunikace, nýbrž sledování.

Právě na to upozorňují ochránci práv z nezávislé organizace Společnost obrany internetu. „Přístup k datům získá FSB (Federální bezpečnostní služba), ministerstvo vnitra, daňová správa i další úřady,“ varoval její zástupce Michail Klimarev.

Putinův seznam požadavků, jak dál posílit digitální soběstačnost, zahrnuje také podporu exportu ruského softwaru a zavedení dalších legislativních omezení na používání západních platforem.

I když už dnes jsou v Rusku například Facebook, Instagram nebo Twitter zablokovány, nový balík opatření by mohl zasáhnout i běžné nástroje jako Microsoft Office, Google Workspace nebo komunikační platformy typu WhatsApp a Zoom.

Digitální izolace není v Rusku novinkou. Už v minulosti Kreml provedl sérii opatření, jejichž cílem bylo odstřihnout zemi od západních technologií a posílit domácí kontrolu nad internetem.

Například v červenci 2023 úřady zakázaly používání iPhonů úředníkům v některých státních institucích kvůli údajnému riziku špionáže.

Kromě toho Rusko už v roce 2019 přijalo zákon o „suverénním internetu“, který umožňuje přesměrovat veškerý internetový provoz přes kontrolované uzly a v případě potřeby zcela odříznout zemi od globální sítě.

Praktická zkouška tohoto systému proběhla v roce 2021, kdy se některé části internetu staly v Rusku dočasně nedostupnými bez výraznějšího dopadu na domácí provoz – což Kreml interpretoval jako úspěšný test technologické soběstačnosti.

V červnu 2024 Rusko zakázalo distribuci mediálního obsahu z 81 médií z Evropské unie (AFP, Politico, EFE a dalších) jako odvetu za sankce vůči ruským státním médiím

V červenci 2025 pak byla schválena legislativa, která zakazuje nejen sdílení, ale i pouhé vyhledávání materiálů označených jako „extremistické.“ A to včetně VPN (využívání virtuální privátní sítě), obsahu o sexuálních menšinách LGBT, nacistické propagandy nebo zpravodajství ukrajinských médií. Za porušení hrozí občanům i firmám pokuty.

S využitím ČTK