Jaderná elektrárna (ilustrační foto)
Shutterstock.com
Energie z atomu
Rusko oznámilo plán na výstavbu osmi jaderných elektráren v Íránu
Zní to jako plán na novou éru energetické soběstačnosti – Moskva má v Íránu výrazně promluvit do výroby elektřiny. Dvě atomové elektrárny už teď rostou v Búšehru, další mají následovat. Odborníci jsou ale k velkolepým plánům silně skeptičtí.
tmn
Íránská státní média tento týden oznámila, že Moskva má v zemi postavit osm nových jaderných elektráren, přičemž dvě z nich jsou již ve výstavbě v jihoíránském městě Búšehr.
Informaci potvrdil mluvčí výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku Ebráhím Rezáí, podle něhož jde o součást širší smlouvy mezi oběma zeměmi. Informoval o tom server Oilprice.com.
„Rusko je smluvně zavázáno postavit osm jaderných elektráren v Íránu, včetně čtyř v Búšehru,“ uvedl Rezáí. Zprávu o ambiciózním záměru mezitím převzala i ruská státní média, například televize RT.
Plán vybudovat osm reaktorů představuje skok v rusko-íránské spolupráci, která se v posledních letech rozšířila zejména v oblasti obrany i obcházení mezinárodních sankcí. Přesto řada expertů skepticky upozorňuje, že může jít spíš o složitější hru než realistický plán.
„Je to typické PR. Rusko v minulosti vzalo od Íránu přes miliardu dolarů jen za rekonstrukci jednoho bloku v Búšehru – a dodnes není hotový,“ uvedl jeden z analytiků pro oborový blog ZeroHedge.
Írán má v současnosti v provozu jeden reaktor typu VVER-1000, který Rusko dostavělo na místě původní německé stavby z doby před islámskou revolucí. Další dva bloky jsou ve výstavbě – práce na druhém začaly v roce 2019, ale jejich spuštění se nyní odhaduje nejdříve na rok 2029.
Podle íránských médií se instalace bezpečnostních systémů v reaktoru č. 2 rozběhla letos v únoru, současně s výkopovými pracemi pro chladicí čerpadla obou bloků. Zpoždění a rozpočtové přestřelky provází projekt od začátku.
Obě země čelí tvrdým západním sankcím. A jak upozorňuje Oilprice.com, stále více se obracejí k formátům jako BRICS, aby naplnily své ekonomické cíle.
Ruský prezident Vladimir Putin už dříve prohlásil, že Rusko a Írán vytvořily „komplexní strategické partnerství“, jehož cílem je prohloubení dlouhodobé spolupráce.
Ta má zahrnovat mimo jiné i oblast dodávek jaderného paliva. V minulosti se obě strany dohodly, že Írán bude muset vyhořelé palivo vracet zpět do Ruska, aby se předešlo jeho případnému zneužití pro vojenské účely.
Navzdory oficiálním prohlášením zůstává kolem projektu řada otazníků. Mimo jiné není jasné, kde Írán získá dostatek financí pro realizaci tak rozsáhlého jaderného programu, zejména za situace, kdy je jeho ekonomika oslabená sankcemi a inflací.
Také Rusko je pod značným tlakem, a ačkoli energetická spolupráce s Íránem má potenciál, realizace osmi reaktorů zůstává vysoce nejistá.
Jak připomíná Oilprice.com, je otázkou, zda tento krok skutečně představuje reálný technologický projekt, nebo jde spíše o politické gesto určené k demonstraci jednoty dvou mocností.
