Ruský prezident Vladimir Putin čelí nejhorší krizi ve zbrojním průmyslu od rozpadu SSSR

Ruský prezident Vladimir Putin čelí nejhorší krizi ve zbrojním průmyslu od rozpadu SSSR

Shutterstock.com

Krize ruského obranného průmyslu: nejhlubší propad od rozpadu SSSR

Kombinace sankcí, masivního odchodu kvalifikovaných pracovníků a cílených útoků na výrobní zařízení přivádí ruský obranný průmysl k hluboké krizi. Dopady se projevují nejen na schopnosti vyrábět zbraně, ale i na strategickém postavení země a globálním trhu se zbrojní technikou.

Radim Bača

Radim Bača

Redaktor junior

Ruský obranný průmysl, kdysi klíčový pilíř sovětské a postsovětské vojenské síly, dnes prochází nejhlubší krizí od rozpadu SSSR. Téměř po čtyřech letech války od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu čelí režim prezidenta Vladimira Putina kombinaci finančních sankcí, nedostatku kvalifikovaných pracovníků či cílených útoků přímo na továrny, kde se vojenská technika vyrábí.

Právě kvůli těmto faktorům se historicky silné výrobní kapacity Ruska – a vlastně celý jeho válečný průmysl – nyní potýkají s dramatickým poklesem efektivity. Ještě nedávno byly přitom výdaje na válku to, co drželo Ruskou ekonomiku nad vodou.

Sankce, pracovní síla a finance

Masivní mobilizace, která je podle severu foreignpolicy.com čím dál tím rozsáhlejší, a ztráty kvalifikovaných pracovníků způsobují katastrofální nedostatek techniků. Zkušení zaměstnanci odcházejí do armády, umírají v bojích nebo emigrují, což zanechává výrobní linky bez klíčových odborníků.

Situace je špatná, a to dokonce dlouhodobě. Podle zjištění serveru BBC bylo už mezi loňským 15. srpnem a 15. zářím vypsáno až 90 tisíc pracovních inzerátů, které měly něco společného s výrobou vojenské techniky.

Plat na těchto místech až čtyřikrát přesahoval průměr daných regionů. To jen dokresluje, jak zoufale už dlouhou dobu potřebuje ruský obranný průmysl vhodné lidi.

Noví pracovníci přitom často postrádají zkušenosti a znalosti nezbytné pro složitou výrobu zbraní, což vede k častým výpadkům a problémům s kvalitou.

Současně se obranné podniky potýkají s finanční krizí. Firmy fungují v režimu krizového řízení – dodávají produkty pod cenou a čelí zpožděným platbám od státu, konstatují média.

Příkladem může být dronový gigant Krohnstadt, který podle serveru Euromaidan Press čelí 40 žalobám v celkové hodnotě 626 milionů rublů (asi 170 milionů korun).

Podobně je na tom i Uralvagonzavod či United Aircraft Corporation, kde také dluhy a soudní spory ohrožují samotnou existenci výrobních závodů.

Kolaps exportních trhů navíc odstraňuje zásadní zdroj financí, který dříve kompenzoval podhodnocené domácí zakázky.

Válka „topí“ Rusko v dluzích

Ukrajinské cílené útoky dále oslabují ruskou techniku i samotnou výrobní infrastrukturu. Fabriky a logistické uzly jsou terčem přímých zásahů, zatímco destrukce zásob a sabotáž železniční sítě zpomalují dodávky. A to i přes to, že ruská garnitura úspěšné zásahy ukrajinské armády cenzuruje.

Selhávají také pokusy o technologickou náhradu západních komponent, materiálem dodaných přímo z Ruska nebo od jeho spojenců.

Domácí alternativy často nesplňují požadované standardy, zatímco několika zdroji potvrzená spolupráce s Čínou, Íránem či Severní Koreou pokrývá jen úzké technologické segmenty.

Ztráta přístupu k vyspělým technologiím, kombinovaná s nedostatkem zkušených pracovníků, vede k degradaci kvality a zpomaluje modernizaci zbraní.

Ruská vláda se snaží situaci řešit finančními injekcemi, ale strukturální problémy zůstávají a krize se prohlubuje. Příkladem může být rozpočet na nadcházející roky.

Co to pro Rusko a svět znamená ?

Kolaps ruského obranného průmyslu mění globální zbrojní trhy. Tradiční zákazníci se obracejí k Číně a západním dodavatelům, zatímco regionální mocnosti rozvíjejí vlastní vojenské kapacity. Tento proces vede k přeskupování strategických aliancí a zvyšuje význam diverzifikace dodavatelských řetězců.

Odborníci dlouhodobě očekávají technologické zaostávání a pokles konkurenceschopnosti ruských zbraní. Regiony závislé na vojenském průmyslu čelí ekonomickému úpadku a rostoucí nezaměstnanosti.

Pro vojenskou strategii to znamená prodloužení konfliktu na Ukrajině a možné snížení schopnosti Ruska dosáhnout rozhodujícího vítězství.