Mladý muž ve špičkové technologické firmě je stále častěji rozzuřený na vysokoškolský systém
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Praxe vs. teorie
Mezi světovými tech lídry roste odpor k univerzitám. Předávají intelektuálně mylný obraz světa, říká šéf Palantiru
Na americké technologické scéně se rodí nová norma: nejambicióznější mladí muži přeskakují univerzity a rovnou vstupují do světa byznysu. Věří, že přednášky je na skutečný život nepřipraví. Je to ale správná cesta?
editor
V Silicon Valley vzniká nová generace zakladatelů firem, která se záměrně vyhýbá vysokoškolskému vzdělání. Mladí muži – často čerstvě po střední škole – věří, že v přednáškových sálech ztrácejí čas, který by mohli věnovat budování vlastních projektů. Místo Stanfordu či Harvardu nastupují rovnou do firem, nebo zakládají vlastní startupy.
Sebastian Tan patří mezi ně. Na prestižní Stanford ho vzali, přesto se rozhodl nástup odložit až na rok 2026. Mezitím získal místo v programu Meritocracy Fellowship technologické firmy Palantir.
Ten nabádá uchazeče, aby přeskočili „indoktrinaci“ vysokých škol a namísto titulu získali „Palantir Degree“. Generální ředitel firmy Alex Karp tvrdí, že univerzity předávají „intelektuálně mylný obraz světa“. Přitom sám má doktorát z neoklasické sociální teorie, připomíná web Business Insider, který na nový fenomén upozorňuje.
Tento postoj rezonuje u stále širší skupiny mladých, kteří dávají přednost učení v praxi. V době umělé inteligence a snadno dostupných technologických nástrojů působí akademická cesta jako pomalá a nákladná. Navíc vysokoškolské vzdělání dnes stojí desítky až stovky tisíc dolarů. Mnozí se proto ptají: je ten titul vůbec k něčemu?
„Nechci se učit teorii. Chci stavět“
Tak zní v různých obměnách vyjádření většiny oslovených. JC Btaiche, zakladatel firmy Fuse Energy, na střední škole přestal docházet do výuky, protože každé ráno sám sobě opakoval: „Nechci jít do školy.“ Místo studia se ponořil do práce a dnes ve 22 letech rozvíjí startup v oblasti jaderné fúze, píše Business Insider.
Podobně přemýšlí i Adam Guild, který školu opustil ve 14 letech a dnes vede firmu s miliardovou valuací. Podle něj univerzity „jen lepí své logo na už tak výjimečně nadané mladé lidi“ a připisují si jejich úspěchy. Věří, že víc než titul dá studentovi životopis Steva Jobse nebo AI trénovaná na byznysovém myšlení legendárních podnikatelů.
Nový ideál? Autodidakt. Ten, kdo se učí sám – z biografií, na internetu, z praxe. Surya Midha, spoluzakladatel AI platformy Mercor, tento postoj shrnul takto:
„Titul dnes není vyznamenání. Je to zdržení.“ Midha opustil Georgetown po získání Thiel Fellowship – grantu od Petera Thiela, který každoročně rozdává 100 tisíc dolarů vybraným studentům, pokud školu opustí a rozjedou vlastní byznys.
Roste také odpor k univerzitám jako institucím. Někteří, jako zakladatel startupu Eldil AI Shawn Schneider, považují vysoké školy za ideologicky zkažené a nevhodné pro „skutečné muže“.
Adam Guild věří, že víc než titul dá studentovi životopis Steva Jobse nebo AI trénovaná na byznysovém myšlení legendárních podnikatelů.
Podle něj jsou „školy nastavené tak, aby podporovaly konformitu, nikoli podnikavost“. Dnes je ženatý, má dvě děti a věří, že školy by měly být oddělené podle pohlaví, aby „muži mohli být více mužní a ženy více ženské“, shrnuje jeho myšlenkový svět Business Insider.
Přesto se do programů jako Palantir Fellowship hlásí i ti, kdo byli přijati na prestižní univerzity – Stanford, Penn nebo Columbia. Někteří svůj nástup pouze odkládají. Jako Tan.
I on věří, že mu reálné zkušenosti dají víc než výuka teorie, ale akademické vzdělání zcela nezavrhuje. „Možná se tam naučím věci, které jinde nezískám,“ připouští. „A moje máma si přeje, abych tam šel.“
Co když je škola lepší než startup?
Harvardský ekonom David Deming varuje, že tato „antivysokoškolská“ vlna je často založena na mylných představách. Většina lidí podle něj nedokáže být skutečně samouky. A co víc, firmy jako Palantir sice slibují alternativní vzdělání, ale jejich výuka bývá úzce zaměřená a chybí jí šíře, kterou nabízejí univerzity.
Deming připomíná, že rozdíl v příjmech mezi středoškoláky a absolventy vysoké školy se stabilně drží kolem 75–80 procent. Z hlediska návratnosti investice je vysokoškolský titul nadále výhodný.
„Otázka zní: dařilo by se těm zakladatelům ještě lépe, kdyby do školy šli?“ ptá se. „Univerzita totiž není jen o teorii. Je o lidech, o nových myšlenkách, o změně směru. A právě to podnikatelé potřebují nejvíc,“ řekl Business Insideru.
Palantir se přesto snaží vytvořit vlastní systém vzdělávání – firemní kurikulum, které má studenty učit „jak přemýšlet“, údajně s důrazem na klasické texty a „uměleckou hloubku“.
Zda bude mezi povinnou četbou i kniha generálního ředitele Karpa, zatím není jisté. Podle šéfky náboru Marge Yorkové jde ale o program, který má „formovat tvůrce, ne vykonavatele“.
Na papíře jde o vznešenou myšlenku. V praxi ale zůstává otázkou, zda tuto roli dokáže plnohodnotně nahradit instituce, která zároveň vyplácí výplaty a očekává výsledky.
