Pozn. red. Experimentální rubrika Tardis využívá slavného stroje času britského (mimozemského) cestovatele Doctora Who. Jeho prostřednictvím necháváme promluvit muže a ženy z minulosti, kteří mají co říct k přítomnosti.

Nevím. Engströma jsem neznal a o jeho motivu netuším nic, viděl jsem ho tehdy poprvé – a vlastně ani neviděl. Seběhlo se to velice rychle, vracel jsem se domů z kina, on mě střelil zezadu, bez varování. Byl jsem mrtev hned.

My jsme měli problém, že nám klesal objem průmyslové výroby. Přišli jsme s agresivním programem nazvaným „musíme pracovat, abychom krizi unikli“. Ale měli jsme oproti Stefanovi tu výhodu, že jsme mohli devalvovat korunu, jak jsme potřebovali.

Základní ekonomická věc je vytvořit zaměstnanost. My jsme měli vyšší zaměstnanost než kterákoli jiná země na světě. Osm z deseti lidí mělo práci – a to se týká mužů i žen. To je základ naší ekonomické politiky: lidé musejí mít práci. A pak jsme se snažili povolit vyšší zisky, abychom motivovali další ekonomický rozvoj. V principu to není nic jiného, než co jsme dělali ve 30. letech – je třeba mobilizovat lidi za účelem zotavení ekonomiky. Když budeme pracovat pilněji, když každý bude mít příležitost pracovat, když se postaráme o pojištění, tak se všichni dohromady z krize dostaneme. Neslo to výsledky, ačkoli jsme pořád měli problémy – nflace byla příliš vysoká, rozpočet jsme museli vyrovnat...

Jejich rozmach víceméně přijímáme a vítáme, protože historická zkušenost nás učí, že technologická revoluce může vést k vyššímu životnímu standardu. A když taková věc přijde, je lepší ji přijmout než proti ní bojovat. Na druhé straně musíme zajistit, aby nebyla ohrožena lidská svoboda a bezpečnost. Švédové a jejich odboráři mají k technologiím celkem vzato kladný přístup.

Zrovna tři dny před smrtí jsem byl v jedné strojírenské továrně na severu Švédska. Právě tam instalovali nějaké složité roboty, které nahradily práci mnoha dělníků. Ale zároveň stoupl objem výroby, takže zase nové dělníky potřebovali. Tak si to představuji: chci používat technologie, aby se zvedla produkce a víc lidí mělo práci.

Apartheid nelze reformovat. Lze ho jedině zrušit.

Pro mě je demokracie otázkou lidské důstojnosti. To je politická svoboda – právo volně vyjadřovat názory a právo kritizovat. Lidská důstojnost spočívá v právu a praktické možnosti podílet se s ostatními na utváření budoucnosti.

Dějiny nám dávají mnoho příkladů toho, jak demokracii zahlušili lidé, kteří se brali za „skutečnou demokracii“ a „opravdovou vůli lidu“. To nám zastiňuje skutečnost, že demokracie je velmi obtížný způsob vlády. Musíme neustále oslovovat a aktivizovat lidi. Diktatura nabízí mašinerii poslušnosti, uzavřenou a zevně dobře naolejovanou. Demokracie je založena na férovosti, otevřenosti a pulzujícím životě. Ale to znamená, že je třeba ji vždy znovu a znovu získávat.