Autonomní plavidlo GreyShark má podobu mechanického tučňáka a ve verzi Foxtrot dokáže operovat až čtyři měsíce bez zásahu člověka
koláž Hrot24 / Shutterstock.com / Euroatlas (oficiální PR materiály)
GreyShark
V Baltu se prohání nový lovec ponorek. Dron vypadá jako tučňák a vydrží pod vodou 4 měsíce
Technologie vyvinutá v Německu může podle expertů zásadně změnit podobu námořního boje.
editor
V Baltském moři probíhají ostré testy nové generace podvodních dronů určených k vyhledávání obtížně detekovatelných ponorek i boji proti sabotážím na kritické infrastruktuře.
Autonomní plavidlo GreyShark, vyvinuté německými firmami Euroatlas a EvoLogics, má podobu mechanického tučňáka a ve verzi Foxtrot dokáže operovat až čtyři měsíce bez zásahu člověka. Kratší, bateriová varianta nese označení Bravo.
Drony pracují zcela tiše, jsou levnější než klasická vojenská technika a umí samostatně přepínat mezi misemi – od ochrany kabelů a plynovodů až po sledování ponorek a detekci min, píše americký zpravodajský web Newsweek.
O technologii projevilo zájem hned několik evropských členů NATO ležících u Baltu. Aliance v regionu masivně posiluje svou protiponorkovou obranu i ostrahu infrastruktury poté, co byly na konci roku 2024 poškozeny kabely a potrubí za dosud nevyjasněných okolností.
Ačkoli se pachatele nepodařilo usvědčit, bezpečnostní experti upozorňují, že Rusko dlouhodobě používá metody hybridní války včetně sabotáží, kyberútoků nebo manipulace s migračními vlnami. Případ tankeru Eagle S, podezíraného z vlečení kotvy přes kabely u Finska, tamní soud nedávno uzavřel bez trestu.
Podmořské kabely jsou pro Západ existenční – přenášejí většinu světových dat. GreyShark dokáže zachytit změnu na povrchu kabelu o velikosti dvou centimetrů čtverečních.
Podle vývojářů má technologie zaplnit kritické mezery v arsenálu NATO, které bude trvat roky nahradit dražšími platformami, jako jsou fregaty nebo ponorky.
Drony mají operovat jako prodloužené senzory lodí: pokud GreyShark před plavidlem zachytí signál ruské ponorky, okamžitě ho předá větší jednotce k zásahu. Ve skupině mohou vytvořit „ochranný štít“ pro cenné lodě aliance.
Achillova pata NATO se mění v jeho zbraň: Via Baltica může být noční můrou Kremlu
Zvyšující se napětí s Ruskem, nejasná americká angažovanost za prezidenta Donalda Trumpa i průběh války na Ukrajině žene evropské státy k rychlému zbrojení, připomíná Newsweek.
Rostoucí roli hrají levnější bezpilotní systémy, které mohou ve velkém počtu ohrozit mnohem nákladnější techniku. „Fregata se nemá kde schovat, tank se nemá kde schovat. Jediné skutečné útočiště je dnes pod mořskou hladinou,“ říká šéf Euroatlasu Eugen Ciemnyjewski.
Zpravodajské služby varují, že Rusko může být jen několik let od schopnosti zaútočit na členský stát NATO, nejpravděpodobněji v Pobaltí.
Zda se Evropě podaří dostatečně rychle posílit obranu, je podle odborníků stále otevřené. „Vznáší se nad námi hrozba. Každý by to měl chápat,“ dodává Ciemnyjewski pro Newsweek.
