Donald Trump odstranil Nicoláse Madura z čela Venezuely
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Karibské horko
Komentář
Převrat ve Venezuele povede časem k výraznému zlevnění ropy
Vojenský zásah USA ve Venezuele nebyl jen politickým převratem, ale především ropnou hrou s globálními důsledky. Země s největšími zásobami ropy na světě se může po letech izolace vrátit na trh a časem poslat ceny suroviny výrazně níž – k tíži Ruska i Íránu, píše v komentáři Pavel Páral.
hlavní komentátor
Víkendový útok USA na Venezuelu a zajetí diktátora Nicoláse Madura byly očekávatelné od doby, kdy se k jejím břehům přiblížila největší americká letadlová loď USS Gerald R. Ford. Stejně jako byl jasný důvod, proč je pro Donalda Trumpa pokračování Madurova režimu nepřijatelné.
Tím důvodem samozřejmě nebyl kokain, jehož export do USA zřejmě venezuelskému prezidentovi Madurovi vydělával miliardy. Byly jím obří zásoby ropy.
Venezuela byla v padesátých letech minulého století jednou z nejbohatších zemí světa i díky těžbě vysoce husté ropy, na níž americké rafinérie na pobřeží Mexického zálivu vydělávaly hodně peněz. Ale to je už dávno.
Chávezovská revoluce zemi uvrhla do nebývalé chudoby. Těžební pole, kde působily americké koncerny ExxonMobil a ConocoPhillips, v roce 2007 vyvlastnil tehdejší vůdce revoluce Hugo Chávez.
Conoco později zažalovala venezuelskou vládu o více než 20 miliard dolarů; Exxon ji zažaloval o 12 miliard. Ve zdlouhavém rozhodčím řízení byly společnostem přiznány pouze zlomky jejich ztrát.
Ve Venezuele vydržel pouze Chevron, který nyní těží asi třetinu z necelého milionu barelů ropy denně, který je země schopna vyprodukovat. Odběratelem je především Čína.
Venezuela je přitom schopna exportovat podle expertů až pět milionů barelů, pokud dojde k rekonstrukci ropné infrastruktury a konci sankcí, které na zemi uvalily USA. To by mělo významné geopolitické důsledky.
Maduro byl součástí osy nepřátel USA, která zahrnuje Rusko, Čínu, Kubu a Írán. Všichni pomáhali udržet Madura u moci. Jeho zajetí je demonstrací Trumpova prohlášení, že zabrání nepřátelům Ameriky šířit chaos v západní hemisféře, píše americký deník Wall Street Journal ve svém aktuálním komentáři. A ropa je v té hře hlavním nástrojem.
Největší zásoby na světě
Už na počátku listopadu britský The Telegraph popsal, co by pro globální politiku mohlo znamenat svržení Madurova režimu. Venezuela má podle údajů americké Energetické informační agentury největší prokázané zásoby ropy na světě. Agentura je v roce 2023 odhadovala na 303 miliardy barelů. Saúdská Arábie měla 267 miliard barelů a Rusko 80 miliard.
Karibský stát přesto na svých zásobách prakticky nevydělává. Hodnota jeho vývozu ropy činí pouze čtyři miliardy dolarů ročně, zatímco Saúdská Arábie vyváží ropu v hodnotě 180 miliard dolarů a Rusko 120 miliard dolarů.
Nová vláda podporovaná USA by mohla venezuelský ropný průmysl obnovit. A i když by to nebylo hned, konečným výsledkem by bylo proudění levné venezuelské ropy na světový trh.
Globální cena suroviny by mohla z aktuálních 60 dolarů za barel klesnout pod 50 dolarů, možná až na 30 dolarů za barel. To by podle The Telegraphu mohlo zničit ruský rozpočet žijící právě z exportu ropy a plynu. A poškodilo by to bezesporu i íránskou ekonomiku.
Každopádně si i v případě, že ve Venezuele nyní vše pojede podle amerických not, na obnovení silného vývozu ropy nějaký čas počkáme. Rekonstrukce infrastruktury by mohla trvat až pět let. Krátkodobě mohou ceny i mírně vzrůst, když se kvůli nepokojům v zemi export venezuelské ropy načas zastaví.
Navíc americkým těžařům se při očekávaném snížení cen nebude do riskantních investic příliš chtít. Očekávání tak mohou být možná trochu přehnaná. Ale k poklesu cen nepochybně dojde. Už nyní je na světovém trhu přetlak nabídky a ropa zlevňuje. Brent klesl za rok o dvacet procent.
Každopádně převrat ve Venezuele oslabuje onu zmíněnou osu zla, což je ku prospěchu i nám v Evropě.
