Hrotcast: Stanjura by měl být odvolán, stejně jako Bartoš neudělal svoji práci

V aktuálním podcastu ekonomická redaktorka Markéta Malá upozorňuje na finanční problémy, které sužují českou vládu. Kritizuje nereálné základy návrhu státního rozpočtu pro příští rok a upozorňuje na rizika, která s sebou přináší. Jaké důsledky může mít odvolání dalších členů kabinetu a proč je právě nyní navýšení platů politiků špatně načasované?

V aktuálním podcastu ekonomická redaktorka Markéta Malá upozorňuje na finanční problémy, které sužují českou vládu. Kritizuje nereálné základy návrhu státního rozpočtu pro příští rok a upozorňuje na rizika, která s sebou přináší. Jaké důsledky může mít odvolání dalších členů kabinetu a proč je právě nyní navýšení platů politiků špatně načasované?

Celý článek
0

Miliardář Baudiš postavil sanatorium. Bude se zde léčit závislost na alkoholu či sociálních sítích

Podle Pavla Baudiše, který je i vášnivým filantropem, ale nejde o žádnou charitu. Ceny za den se budou pohybovat kolem šesti až sedmi tisíc korun.

Podle Pavla Baudiše, který je i vášnivým filantropem, ale nejde o žádnou charitu. Ceny za den se budou pohybovat kolem šesti až sedmi tisíc korun.

Celý článek
0

Ukrajina nemá dost peněz pro lokální zbrojaře. Chce zrušit zákaz vývozu zbraní

Až dvacet miliard dolarů by mohli vydělat ukrajinští producenti vojenských dronů, pokud by je mohli prodávat do zahraničí. I proto Kyjev uvažuje o zrušení zákazu vývozu zbraní.

Až dvacet miliard dolarů by mohli vydělat ukrajinští producenti vojenských dronů, pokud by je mohli prodávat do zahraničí. I proto Kyjev uvažuje o zrušení zákazu vývozu zbraní.

Celý článek
0

Komentář: Případ Northvolt ukazuje Draghimu, že tudy cesta nevede

Problémy švédského výrobce baterií Northvolt, který měl pomoci Evropě dohnat ztrátu v elektromobilitě, ukázaly, že i taková ekonomická kapacita jako Mario Draghi se může mýlit.

Komentář: Případ Northvolt ukazuje Draghimu, že tudy cesta nevede
Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi vypracoval rozsáhlou zprávu, která má pomoci nastartovat evropskou ekonomiku. Bude to stát 800 miliard eur ročně. | Alexandros Michailidis / Shutterstock.com

Očekávaná opora evropské elektromobility, společnost Northvolt, která měla být jedním z klíčových dodavatelů baterií pro evropské elektromobily se hroutí. Firma, která měla být odpovědí na Teslu a čínské producenty, je na trhu jaksi mimo hru. A její osud je zároveň odpovědí na čerstvě diskutované recepty exguvernéra ECB Maria Draghiho na zaostávání evropské ekonomiky za světem. Ty spočívají mimo jiné v těsnější evropské spolupráci a zalití evropského průmyslu penězi na podporu zelených energií po vzoru USA a jejich obřích subvencí. Na to si má EU půjčovat řadu let společně až 800 miliard eur ročně. 

Northvolt, založený dvěma exmanažery Tesly už v roce 2016, byl totiž prvním příjemcem velké unijní finanční injekce, která měla sloužit jako protiváha americkému programu lákajícímu investory k přesunu do USA. Firma získala i evropský soukromý kapitál, jehož potřebu Draghi, který kritizuje zaostalost kontinentálních finančních trhů a jejich spoléhání na banky, které často novým projektům moc nepřejí, také zdůrazňuje. Do firmy investoval své peníze kromě jiného Volkswagen a banky také otevřely dlaň i bez dalších státních záruk. Peněz na politicky populární a podporovaný projekt bylo jako šlupek.  

Ale to bylo tak všechno. Stavět se měla jedna fabrika za druhou, ale místo toho automobilky vypovídají objednávky, protože Northvolt není dost konkurenceschopný, dodává pozdě a produkty nestačí na čínskou konkurenci ani technologickou úrovní. 

Náklady jsou vysoké, což moc nepřekvapí, když jejich velmi podstatnou složkou jsou energie, a chybí kvalifikovaní lidé do vývoje. Všichni ti talentovaní startupisté prodávají své firmy do Silicon Valley. A lze dost pochybovat, že na tom nová evropská komisařka pro startupy něco změní. Takhle holt funguje ten evropský sociální stát s vysokým přerozdělováním, jenž je podle Draghiho cennou hodnotou, kterou musíme zachovat pro budoucnost. 

Ceny energií jsou už dost obehranou písničkou. Jestliže chci postavit energetiku a průmysl na zelených technologiích, jejichž výroba je značně energeticky náročná, nemohu její produkci systematicky a dramaticky zdražovat státními zásahy. Větrnou elektrárnu nepostavíte bez obrovského množství cementu a oceli, podobně je to se soláry a baterie do elektromobilů nejsou výjimkou. Ani nejhloupější referent Státní plánovací komise z Československa v době perestrojky by něco takového, jako jsou nesmírně drahé povolenky, určitě při zadání rozvíjet zelené technologie nevymyslel. 

Jistě, povolenky mají i Číňané či Američané v Kalifornii. Jejich cena je však zlomkem té evropské, funguje tam ekonomická motivace stavět nové zdroje, včetně těch emisních, a tudíž jsou tam elektřina i plyn násobně levnější. Dekarbonizace je tam pojímána jako proces nasazování nových levných technologií a nikoli jako cenově prohibitivní snižování spotřeby a alokace takto získaných zdrojů podle politických kritérií. 

Znásobení takto přidělovaných zdrojů nejen, že nepřinese vyšší konkurenceschopnost, inovace a úspěch na světových trzích, ale již tak značně zadlužené evropské země (o vlasti Itala Draghiho by se v tomto směru dalo dlouho vyprávět), ještě postrčí do hlubších problémů a zatíží je do budoucna daněmi, s jejichž celkovou výší v podobě daňové kvóty jen těžko můžeme konkurovat světovým ekonomickým centrům. Nejen USA.