Dominik Gazdoš, CEO a zakladatel Knihobotu
archiv Knihobotu
Knihy z druhé ruky
Rozhovor
Knihobot cílí v Německu na miliardu eur, říká jeho zakladatel Dominik Gazdoš
Knihobot, internetový obchod s použitými knihami, letos zdvojnásobí své tržby. Příští rok naroste podobným nebo ještě rychlejším tempem a překročí miliardovou hranici obratu, říká jeho CEO Dominik Gazdoš pro Hrot24. V růstu se ale nehodlá zastavit. Na německém trhu by si totiž v horizontu jednotek let rád sáhl na miliardu eur. Výrazně pomoci mu v tom má letošní zhruba stomilionová investice od Genesis Growth.
redaktor
„Aktuálně se nám opět povedlo zrychlit, letos dosáhneme oproti předešlému roku dvojnásobku obratu. Měli bychom se dostat na 600 milionů korun, větší část z toho je z České republiky,“ odkrývá při rozhovoru současná čísla Knihobotu jeho zakladatel a CEO Dominik Gazdoš.
„Zároveň jsme v našem hlavním byznysu celkem profitabilní a dosáhli jsme také na velkou investici. Takže teď mě vlastně zajímá jen růst obratu. Pod názvem Bookbot expandujeme do Německa a do Rakouska. Pořád je to těžké, i když v Německu už jsme tak velcí, jako jsme byli před třemi lety u nás. A rosteme tam rychleji, než jsme rostli v Česku. Německý trh je větší, ale také naprosto jiný.“
Nedávno jste získali investici čtyři miliony eur, tedy zhruba 100 milionů korun. Na co peníze použijete?
O investici jsme měli zájem právě pro další expanzi do Německa. Český Knihobot by v současnosti mohl sám o sobě fungovat velice dobře, ale platit rozšiřování do Německa českými zisky by bylo složité. Ten trh je obrovský a smysluplný marketing, který nebude jen plivnutím do vody, vyžaduje nějaké peníze. Teď se tak snažíme najít, co funguje.
Německý trh je opravdu jiný než ten český. Polovina tamních domácností má předplacený Amazon Prime a je zvyklá na něm všechno nakupovat. Bez poštovného. Takže automaticky všechno hledají tam. A ti, co nepoužívají Amazon, používají další velké marketplacy. Snažíme se zařadit vedle těchto velkých hráčů. Daří se to, ale postupnými kroky.
Nemají Němci problém nakupovat přes český e-shop?
Před tím nás někteří lidé varovali, ale nakonec se ukázalo, že tomu tak není. Přijetí Bookbotu je velmi dobré a naše zákaznické hodnocení je v průměru výrazně lepší než u německých hráčů. Ale hlavní problém je, že mnozí zákazníci se ani jinam než na Amazon nepodívají. My třeba můžeme mít knížku, o níž by stáli, ale když ji na Amazonu nenajdou, jinde už ji nehledají.
Rozdílem oproti českému, ale i rakouskému trhu je rovněž to, že Němci často nakupují po opravdu malých objednávkách, běžně jde o jednu položku. U nás nebo v Rakousku, kde Amazon tak silný není, je běžné, že si zákazníci přihodí do košíku další položku, aby ušetřili na poštovném. Ale v Německu tohle neřeší. Naší hypotézou je, že to vychází právě z Amazonu a z předplaceného doručení. Že tedy Němci vůbec nejsou naučení kupovat více položek najednou, protože poštovné už nemusejí řešit.
Jak se vám daří v Německu získávat knížky?
Děláme to podobně jako v České republice. Standardní cestou je, že si zákazník, který chce prodat knihy, objedná kurýra, který k němu přijede, odveze knížky a my ho zaplatíme. V Berlíně máme několik partnerských knihkupectví, do nichž lze knihy k prodeji fyzicky donést. Potvrdili se ale naše hypotézy, že firmy, které tam existují a věnují se něčemu podobnému, nejsou k našim službám konkurenceschopné.
Knih nám tak přichází velké množství, souvisejícímu marketingu se vůbec nemusíme věnovat. Jinak by se mohlo stát, že nás publikace na prodej zaplaví. Kdybychom chtěli do prodeje získávat knih mnohem víc, nebyl by s tím problém. Naše služby jsou totiž o pohodlnosti a jednoduchosti. Knížky můžete prodávat po jedné sami, ale tohle se Němcům chce dělat ještě méně než Čechům. A i vzhledem k jejich vyšším příjmům to pro ně vůbec nedává smysl.
Jaký podíl ve vašem za letošek předpokládaném obratu připadá na Německo?
Nerozdělujeme německý a rakouský trh, celkově letos udělá asi 150 milionů korun. Na Rakousko se tolik nesoustředíme, ale zákazníci se nám tam vracejí ještě více než u nás.
A jaký je potenciál německého trhu? Nebo číslo, k němuž byste chtěli dospět?
Pokud by se nám v Německu podařilo dosáhnout stejného tržního podílu jako v České republice, tak to bude 600 milionů eur. A v Česku jsme se ještě nezastavili, pořád dál rosteme. Potenciál, který ale obnáší ještě množství času i práce a nebude zadarmo, je miliarda eur. V Evropě to pak jsou dvě nebo tři miliardy eur.
V jakém horizontu?
V jednotkách let. Desítky let by už byly moc daleko. Ale musí se k tomu podařit ještě hodně věcí. Potenciál trhu ale takový je, vzhledem k tomu, kolik se tam prodává knížek a jaká tam je konkurence. Samozřejmě se to nemusí povést nám, ale třeba někomu jinému. Ale je to tam reálně a realisticky na stole.
Získat investora pro vás bylo podle vašich dřívějších slov obtížné…
… strašně obtížné (smích).
Čím to bylo?
Mluvil jsem asi se všemi relevantními českými investory. Mluvil jsem také s mnoha německými fondy. V Česku byl ten problém, že požadavek byl moc velký. A v Německu byl zase větší problém to, že jsme z východní Evropy a ještě jsme neprokázali, že to v Německu funguje. Všechny to moc zajímalo, rádi by se dál bavili, ale nikdo nebyl schopný položit peníze na stůl.
Kdyby se na nás začaly hrnout hromady knížek z Německa a my jsme je nedokázali prodat, bude nás jejich uskladnění stát moc peněz.
Mluvil jsem také s několika investory jinde v Evropě a v Americe, ale to k ničemu nevedlo. Nakonec jsme se dohodli s Genesis Growth, což je private equity investor, který se jinak zaměřuje na jiný typ investic. Typicky koupí továrnu, optimalizuje ji a za pět let prodá. I pro ně jsme tak byli poměrně exotická investice. Ale povedlo se nám vysvětlit potenciál celé této věci a na rozdíl od startupových investorů se nebáli našeho fyzického provozu.
Co to znamená?
Fondy, které investují do startupů, se teď bojí všeho, co je kapitálově provozně náročné. Ideál je aplikace, jejíž úspěch nic nebrzdí. My ale můžeme přehnaně rychlým úspěchem zemřít. Kdyby se na nás začaly hrnout hromady knížek z Německa a my jsme je nedokázali prodat, bude nás jejich uskladnění stát moc peněz. Ta investice tak byla opravdu netradiční, zatím to ale vypadá fajn.
Pokud byste se nesnažili výrazně prosadit na německém trhu, byl by tedy český Knihobot ziskový?
Ano. Ovšem letos budeme zhruba na nule. Dramaticky se to ale začne zhoršovat. Do té doby, než nám přišly peníze od investorů, to fungovalo zhruba tak, že to, co jsme vydělali v Česku, jsme utratili v Německu. V dalších dvou letech půjdeme do výraznější ztráty. Jinak by nedávalo smysl někomu prodat podíl (smích).
Oznámili jste také novou spolupráci s Levnými knihami, v jejichž více než 50 pobočkách nyní prodáváte knihy z Knihobotu i fyzicky. Co vás k tomu vedlo?
S Levnými knihami spolupracujeme už druhým rokem. Na jejich pobočkách totiž můžete odevzdat knížky, které chcete prostřednictvím Knihobotu prodat. Nemusíte je nijak balit, prodavačům stačí říct e-mail a všechno už proběhne automaticky. Funguje to skvěle a je o to stále větší zájem. Aktuálně jsme tak tuto spolupráci rozšířili o knihobotí regály, do nichž dáváme na fyzický prodej ty knížky, kterých máme hodně.
Platí totiž, že jiný typ sortimentu bývá dobře prodejný na internetu a jiný v kamenných prodejnách. Na internetu jde daleko lépe na odbyt long tail (v retailu se tak označuje velké množství produktů, které se prodávají v malých množstvích – pozn. red.) a knihy, které ani nebudete hledat v běžných knihkupectvích, protože nečekáte, že je tam budou mít. Ale hledáte, kdo je kde má, a koupíte si je klidně z druhého konce republiky.
A pak jsou knížky, které takto cíleně nehledáte a dost často ani hodinu před tím, než si je koupíte, nevíte, že existují. Třeba sháníte dárek, přijdete do knihkupectví a díváte se, co vás zaujme. Mohou to být třeba dětské knížky nebo fotopublikace. Potřebujete si je fyzicky prohlédnout, tohle se po internetu špatně předává. Takže v každých Levných knihách teď budou takovéto knihy k dostání, budeme to dále testovat a pokud to bude fungovat, třeba i rozšiřovat. Protože Knihobot má také dvě kamenné prodejny a třeba v Holešovicích se toho prodává i fyzicky opravdu dost.
Je to i trochu návrat k antikvariátu toho klasického typu?
Ani bych neřekl. Nemám vůbec potřebu se od antikvariátů distancovat, i když jsme to ze začátku trochu dělali. Potřebovali jsme lidem ukázat, že jsme novým typem služby. Ale je pravda, že antikvariát je obchod s použitými knihami, a to my jsme.
Denně zalistujeme více než 10 tisíc knih a zhruba 500 z nich jsme nikdy dřív neviděli.
Klasický antikvariát funguje hlavně na výkupu pozůstalostí nebo větších knižních celků. Z principu tak ty knihy bývají starší. A většina z té masy, kterou vidíte, když do antikvariátu přijdete, je jen doplněk. Antikvariáty ale živí spíše vzácné kousky, sběratelské věci typu prvního vydání Čtyřlístku, které stojí třeba 20 tisíc korun, a podobně. Naším hlavním byznysem je ale běžná knížka pro běžného čtenáře – a tím je to výrazně jiné.
Jaké úkoly před vámi stojí pro rok 2025?
Chtěli bychom zdvojnásobit obrat a z 600 milionů se dostat na 1,2 miliardy korun. Rád bych byl ještě rychlejší, ale na to se nám musí dařit v Německu. V Česku sice pořád rosteme, ale nějaký velký zásadní průlom už nemůžeme moc očekávat. Naše pozice je už hodně silná, takže jde o to věci nezkazit a dále je posilovat.
Objevíte se i v dalších zemích?
Pořád se budeme soustředit na Německo, ale budeme otevírat naše zastoupení i v dalších zemích. Patrně ve Francii, v Itálii a ve Španělsku. Všude bychom chtěli začít v příštím roce, ale bavíme se spíše o zasévání semínek, o zasíťování. Mít tam prvního člověka, něco zapnout a dosáhnout na první zákazníky. Neovlivní to až tolik náš obrat, ale po té první zkušenosti a po tom, jak dlouho nám to trvalo v Německu, si chceme připravovat půdu všude možně. A když to někde půjde lépe než jinde, můžeme se na to lépe zaměřit.
Nahrává vám rozvoj umělé inteligence? Může vám při dalším rozvoji pomoci?
I interně se mu věnujeme, máme vlastního developera. Umělá inteligence by nám mohla některé procesy opravdu pomoci zefektivnit. Nutná je automatizace, a to pokud jde o zákaznickou podporu a také o zalistování knížek i tvorby celého našeho katalogu. Denně zalistujeme více než 10 tisíc knih a zhruba 500 z nich jsme nikdy dřív neviděli.
Musíme k nim dohledat informace, a ty ani na internetu nebývají kompletní. A to nás aktuálně stojí třeba půl milionu měsíčně jen na té síle, která to zadává. Stejně je to však velmi chybové. Všechno se to dá zautomatizovat pomocí neuronových sítí a jazykových modelů a na tom v současnosti pracujeme. Abychom to už skutečně nemuseli řešit manuální silou.
Dominik Gazdoš (31)
Zakladatel a CEO Knihobotu
Firmu, která letos dosáhne na tržby 600 milionů korun, založil v roce 2019 společně s Davidem Gazdošem a Pavlem Pekařem
Knihobotu předcházel jeho online antikvariát Antikvarium
V minulosti provozoval antik a posléze antikvariát ve Zlíně
Hlásí se k odkazu Tomáše Bati